ykhRaKOwPm - Jabad...5 4 CAPÍTULO 1 1. Aconteció en los días del Rey Ajashverosh, quien reinó...

19
yR khO aK m wP FK pQ _ MEGUILAT ESTER Hebreo, Español y Fonética

Transcript of ykhRaKOwPm - Jabad...5 4 CAPÍTULO 1 1. Aconteció en los días del Rey Ajashverosh, quien reinó...

  • MEGUILAT ESTER

    Hebreo, Español y Fonética

  • LECTURA DE LA MEGUILÁ

    El Lector recita las siguientes bendiciones

    antes de la lectura:

    רּוךְ ה בָּ ינּו ְייָּ ַאתָּ ם, ֶמֶלךְ ֱאֹלהֵּ עֹולָּ נּו ֲאֶשר הָּ יו ִקְדשָּ א ַעל ְוִצּוָּנּו ְבִמְצֹותָּ ה. ִמְקרָּ ְמִגלָּ

    Baruj Atá A-do-nai E-lo-heinu Melej Haolam Asher Kideshanu

    Bemitzvotav Vetzivanu Al Mikrá Meguilá.

    Bendito eres Tú Di-s, Adonai nuestro Dios, Rey del Universo,

    Quien nos santificó con sus preceptos y nos ordenó la lectura de la

    Meguilá.

    רּוךְ ה בָּ ינּו ְייָּ ַאתָּ ם. ֶמֶלךְ ֱאֹלהֵּ עֹולָּ ה הָּ שָּ ינּו ִנִסים ֶשעָּ ם ַביִָּמים ַלֲאבֹותֵּ הֵּ הָּ

    ַהֶזה. ְזַמןִב

    Baruj Atá A-do-nai E-lo-heinu Melej Haolam Sheasá Nisim

    LAavotenu BAiamim Hahém Bizman Hazé.

    Bendito eres Tú Di-s, Adonai nuestro Dios, Rey del Universo,

    Quien hizo milagros a nuestros antepasados en aquellos días en

    esta época.

    רּוךְ ה בָּ ינּו ְייָּ ַאתָּ ם. ֶמֶלךְ ֱאֹלהֵּ עֹולָּ נּו ֶשֶהֱחיָּנּו הָּ נּו ְוִקְימָּ ַהֶזה ִלְזַמן ְוִהִגיעָּ

    Baruj Atá A-do-nai E-lo-heinu Melej Haolam Shehejeianu

    Veki´imanu Vehiguianu Lizman Hazé.

    Bendito eres Tú Di-s, Adonai nuestro Dios, Rey del Universo, que

    nos dio vida y sustento, y nos hizo llegar a esta fecha.

  • 5 4

    CAPÍTULO 1

    1. Aconteció en los días del Rey Ajashverosh,

    quien reinó sobre 127 naciones desde Jodu

    hasta Cush. 2. En aquellos días, el Rey

    Ajashverosh se sentó en su trono real en la

    Capital de Shushan. 3. En el tercer año de su

    reinado hizo un banquete para todos sus

    oficiales y sus siervos, el ejercito de Paras y

    Maday los nobles y los oficiales de todos los

    países estuvieron presentes. 4. Por mucho

    tiempo, por 180 días hizo gala de las riquezas

    de su reino y la belleza y magnificencia de su

    reinado. 5. Y cuando estos días terminaron, el

    Rey hizo una fiesta durante siete días para

    todo el pueblo de la Capital de Shushan,

    tanto para las personas distinguidas, como

    para las personas simples, en el jardín del

    Palacio Real. 6. Habían cortinas de fino

    algodón blanco y lana azul celeste,

    sostenidas por cordones de lino fino y lana

    morada, colgados de varillas de plata y

    pilares de mármol. Habían sofas de oro y

    plata y el piso estaba hecho de precioso

    mármol de color verde y blanco. 7. Las

    bebidas se sirvieron en copas de oro, cada

    copa diferente de la otra v había una gran

    cantidad de vino real, como solo un Rey

    podría permitirse. 8. Y las bebidas fueron

    servidas de acuerdo a ésta orden: "Nadie

    debe ser forzado". Ellos hicieron esto porque

    el Rey había fijado y ordenado a todos sus

    oficiales de hacer según el gusto de cada

    huésped.

    9. La Reina Vashti también hizo un banquete

    para las mujeres en el palacio de el Rey

    Ajashverosh. 10. En el séptimo día, cuando el

    Rey estaba un poco ebrio, él le habló a

    Mehuman, Bizta, Jarvona, Bigta, Abagta,

    Zetar y Jarcás, quienes eran los siete

    sirvientes principales del Rey Ajashverosh.

    11. El les ordenó a ellos traer a la Reina

    Vashti delante de él, llevando su corona real,

    para mostrar su belleza a la gente y a los

    oficiales, ya que ella era muy hermosa. 12.

    Pero la reina Vashti se rehusó a obedecer la

    orden que el Rey había mandado con sus

    VAIEHÍ BIMÉ AJASHVERÓSH HU

    AJASHVERÓSH HAMOLÉJ MEHÓDU

    VEAD KUSH SHÉBA VEESRÍM UMÉA

    MEDINÁ: BAIAMÍM HAÉM KESHÉBET

    HAMÉLEJ AJASHVERÓSH AL KISÉ

    MALJUTÓ ASHÉR BESHUSHÁN

    HABIRÁ: BISHNÁT SHALÓSH

    LEMOLJÓ ASÁ MISHTÉ LEJOL SARÁV

    VAABADÁV JEL PARÁS UMADÁI

    HAPARTEMÍM VESARÉ HAMEDINÓT

    LEFANÁV: BEHAROTÓ ET ÓSHER

    KEBÓD MALJUTÓ VEET IEKÁR

    TIFÉRET GUEDULATÓ IAMÍM RABÍM

    SHEMONÍM UMAT IOM: UBIMLÓT

    HAIAMÍM HAÉLE ASÁ HAMÉLEJ

    LEJÓL HAÁM HANIMTZEÍM

    BESHUSHÁN HABIRÁ LEMIGADÓL

    VEAD KATÁN MISHTÉ SHIVÁT IAMÍM

    BAJATZÁR GUINÁT BITÁN HAMÉLEJ:

    JUR KARPÁS UTJÉLET AJÚZ BEJÁBLE

    BUTZ VEARGAMÁN AL GUELÍLE

    KÉSEF VEAMÚDE SHESH MITÓT

    ZAHÁB VAKÉSEF AL RITZPÁT BÁHAT

    VASHÉSH VEDÁR VESOJÁRET:

    VEASHKÓT BIJLÉ ZAHÁB VEJELÍM

    MIKELÍM SHONÍM VEIÉIN MALJÚT

    RAB KEIÁD HAMÉLEJ: VEHASHETIÁ

    KADÁT EN ONÉS KI JEN ISÁD

    HAMÉLEJ AL KOL RAB BETÓ LAASÓT

    KIRTZÓN ISH VAÍSH:

    GAM VASHTÍ HAMALKÁ ASTÁ

    MISHTÉ NASHÍM BEIT HAMALJÚT

    ASHÉR LAMÉLEJ AJASHVERÓSH:

    BAIÓM HASHEVIÍ KETÓB LEB

    HAMÉLEJ BAIÁIN AMÁR LIMUMÁN

    BIZETÁ JARBONÁ BIGTÁ VAABAGTÁ

    ZETÁR VEJARKÁS SHIVÁT HASARISÍM

    HAMSHARTÍM ET PENÉ HAMÉLEJ

    AJASHVERÓSH: LEABÍ ET VASHTÍ

    HAMALKÁ LIFNÉ HAMÉLEJ BEJÉTER

    MALJÚT LEHARÓT HAAMÍM

    VEHASARÍM ET IOFIÁ KI TOBÁT MARÉ

    HI: VATEMAÉN HAMALKÁ VASHTÍ

    LABÓ BIDVÁR HAMELÉJ ASHÉR BEIÁD

    רְמִגיַלת ֶאְסתֵּ

    פרק א

    י ֲאַחְשוֵּרֹוש: א ֹהדּו ַוְיִהי, ִבימֵּ ְך מֵּ ְוַע הּוא ֲאַחְשוֵּרֹוש, ַהֹמלֵּ

    ה, ְמִ ינָּה.ּכּוש ֶשַבע ְוֶעְשִרים ּו אָּ ם ְּכֶשֶבת ב מֵּ הֵּ ַביִָּמים, הָּ

    א ַמְלכּותֹו, ֲאֶשר, ְבש ג ּוַשן ַהִבירָּה.ַהֶמֶלְך ֲאַחְשוֵּרֹוש, ַעל ִּכסֵּ

    רָּ ל שָּ ה ִמְשֶתה, ְלכָּ שָּ ְלכֹו, עָּ לֹוש, ְלמָּ יו:ִבְשַנת שָּ יל יו ַוֲעבָּ ָּ חֵּ

    י ַהְמ רֵּ ַ י, ַהַפְרְתִמים ְושָּ ַרס ּומָּ נָּיו.פָּ ְבַהְרֹאתֹו, ֶאת ִ ינֹות ְלפָּ

    תֹו; יִָּמים ר, ִתְפֶאֶרת ְג ּולָּ ַרִבים, ֹעֶשר ְּכבֹו ַמְלכּותֹו, ְוֶאת ְיקָּ

    ה ַה ה ְשמֹוִנים ּוְמַאת יֹום. שָּ ֶלה, עָּ אֵּ ֶמֶלְך ּוִבְמלֹואת ַהיִָּמים הָּ

    ל ם ַהִנְמְצִאים ְבשּוַשן ַהִבירָּה ְלִמגָּ וֹ ְלכָּ עָּ ן ִמְשתֶ הָּ טָּ ה ל ְוַע קָּ

    ֶלת, ו ַבֲחַצר, ִגַנת ִביַתן ַהֶמֶלְך. ִשְבַעת יִָּמים: חּור ַּכְרַפס ּוְתכֵּ

    י שֵּ י ֶכֶסף, ְוַעמּו ֵּ ן, ַעל ְגִלילֵּ י בּוץ ְוַאְרגָּמָּ חּוז ְבַחְבלֵּ ש; ִמוֹּותאָּ

    ֶרת. ש ְוַ ר ְוֹסחָּ ב וֶָּכֶסף, ַעל ִרְצַפת ַבַהט וָּשֵּ י ְוַהְשקֹות ִבְכלֵּ ז זָּהָּ

    ב, ְּכַי ַהֶמלֶ ִלים שֹוִנים; ְויֵּין ַמְלכּות רָּ ִלים ִמּכֵּ ב, ְוכֵּ ח ְך.זָּהָּ

    ין ֹאנֵּס: ת, אֵּ ית ְוַהְשִתיָּה ַכדָּ ל ַרב בֵּ ן ִיַס ַהֶמֶלְך, ַעל ּכָּ ֹו ִּכי כֵּ

    ַלֲעשֹות, ִּכְרצֹון ִאיש וִָּאיש.

    ְש ט ה, עָּ ית, ַהַמְלכּוַגם ַוְשִתי ַהַמְלּכָּ ה נִָּשים בֵּ ה ִמְשתֵּ ת, תָּ

    ב י ֲאֶשר, ַלֶמֶלְך ֲאַחְשוֵּרֹוש. ַהֶמֶלְך, ַביֹום, ַהְשִביִעי, ְּכטֹוב לֵּ

    א, זֵַּת א ַוֲאַבְגתָּ א ַחְרבֹונָּא ִבְגתָּ ן ִבְזתָּ ַמר ִלְמהּומָּ ר ְוַכְרַּכס, ַביִָּין אָּ

    ְרִתים ֶאת ִריִסים, ַהְמשָּ יא .ְפנֵּי ַהֶמֶלְך ֲאַחְשוֵּרֹושִשְבַעת ַהסָּ

    ה, ִלְפנֵּי ַהֶמֶלְך ְבֶכֶתר ַמְלכּו ִביא ֶאת ַוְשִתי ַהַמְלּכָּ ְלַהְראֹות ת:ְלהָּ

    ִרים ֶאת יְָּפיָּּה, ִּכי טֹוַבת ַמְרֶאה ִהיא. ַעִמים ְוַהשָּ ן יב הָּ אֵּ ַוְתמָּ

    בֹוא ִבְ ַבר ַהֶמֶלְך, ֲאֶשר ה ַוְשִתי, לָּ ִריִסים; ַהַמְלּכָּ , ְבַי ַהסָּ

  • 7 6

    sirvientes. El Rey se puso muy furioso,

    estaba enardecido por la furia.

    13. Entonces el Rey consultó con sus sabios

    astrólogos pues el Rey acostumbraba a

    discutir sus problemas con gente que conocía

    las reglas y las leyes. 14. Los sabios más

    cercanos a el Rey eran Carshena, Shetar,

    Admata, Tarshish, Meres, Marsena y

    Memujan, quienes eran los siete oficiales de

    Parás y Maday a los que siempre se les

    permitía ver al Rey, y los cuales eran los más

    altos oficiales en el reino. 15. El Rey

    Ajashverosh quería que ellos le dijeran la

    manera correcta de castigar a la Reina Vashti

    por no obedecer la orden que él había

    enviado a los sirvientes. 16. Memujan habló

    ante el Rey y los oficiales: "No sólo contra el

    Rey pecó la Reina Vashti, sino contra todos

    los oficiales y toda la gente en todos los

    países del Rey Ajashverosh."

    17. "Porque todas las mujeres se darán cuenta

    de lo que la Reina ha hecho y ellas insultarán

    a sus propios esposos. Ellas dirán, "Aún el

    Rey Ajashverosh ordenó a la Reina Vashti

    presentarse ante él y ella se negó.". 18. "En

    cuanto las Princesas de Parás y Maday

    escuchen lo que ha hecho la Reina Vashti

    ellas hablarán de la misma manera a todos

    los oficiales del Rey y va a haber mucha

    humillación y furia." 19. "Si el Rey le agrada

    la idea, que se expida un decreto real y que

    se escriba entre las leyes de Parás y Maday,

    para que no puede ser cambiado: "Que la

    Reina Vashti nunca más venga ante la

    presencia del Rey Ajashverosh y que en su

    lugar el Rey escoja para Reina a una que se

    mejor que ella." 20. "Y así cuando el nuevo

    decreto del Rey sea publicado en todo su

    reino aunque el reino sea muy extenso,

    entonces todas las esposas mostrarán respeto

    por sus esposos, distinguidos y simples por

    igual." 21. A el Rey y sus oficiales les agradó

    la idea y el Rey hizo como le sugirió

    Memujan. 22. El mandó cartas a todos los

    países del Rey, a cada país en su propia

    escritura, a cada nación en su propia lengua,

    ordenándoles que cada hombre sea el amo en

    su propio hogar y que toda la familia hable la

    lengua de su pueblo y no la de su esposa.

    HASARISÍM VAIKTZÓF HAMÉLEJ

    MEÓD VAJAMATÓ BÁARÁ BO:

    VAIÓMER HAMÉLEJ LÁJAJAMÍM

    IODÉE HAITIM KI JEN DVAR HAMÉLEJ

    LIFNEI KOL IODÉE DAT VADÍN:

    VEHAKARÓB ELÁV KARSHENÁ,

    SHETÁR ADMÁTA, TARSHÍSH, MÉRES,

    MARSENÁ MEMUJÁN SHIVÁT SARÉ

    PARÁS UMADÁI ROÉ PENÉ HAMÉLEJ

    AIOSHBÍM RISHONÁ BAMALJÚT:

    KEDÁT MA LAASÓT BAMALKÁ

    VASHTÍ AL ASHÉR LO ASETÁ ET

    MAAMÁR HAMÉLEJ AJASHVERÓSH

    BEIÁD HASARISÍM:

    VAIÓMER MEMUJÁN LIFNÉ HAMÉLEJ

    VEHASARÍM LO AL HAMÉLEJ LEBADÓ

    AVTÁ VASHTÍ HAMALKÁ KI AL KOL

    HASARÍM VEAL KOL HAAMÍM ASHÉR

    BEJOL MEDINÓT HAMÉLEJ

    AJASHVERÓSH: KI IETZÉ DEVAR

    HAMALKÁ AL KOL HANASHIM

    LEABZÓT BAALEÉN BEENEÉN

    BEOMRÁM HAMÉLEJ AJASHVERÓSH

    AMÁR LEHABÍ ET VASHTÍ HAMALKÁ

    LEFANÁV VELO BÁA: VEAIÓM HAZÉ

    TOMÁRNA SARÓT PÁRAS UMADÁI

    ASHÉR SHAMÚ ET DEBÁR HAMALKÁ

    LEJÓL SARÉ HAMÉLEJ UJDÁI BIZAIÓN

    VAKATZEF IM AL HAMÉLEJ TOB IETZÉ

    DEBAR MALJÚT MILFANÁV VEIKATÉB

    BEDATÉ PÁRAS UMADÁI VELÓ

    IAABÓR ASHÉR LO TABÓ VASHTÍ

    LIFNÉ HAMÉLEJ AJASHVERÓSH

    UMALJUTÁ ITÉN HAMÉLEJ LIRUTÁ

    HATOBÁ MIMÉNA: VENISHMÁ

    PITGÁM HAMÉLEJ ASHÉR IAASÉ

    BÉJOL MALJUTÓ KI RABÁ HÍ VEJOL

    HANASHÍM ITNÚ IEKÁR

    LEBAALEHÉN LEMIGADÓL VEAD

    KATÁN: VAITÁB HADABÁR BEENÉ

    HAMÉLEJ VEHASARÍM VAIÁAS

    HAMÉLEJ KIDBÁR MEMUJÁN:

    VAISHLÁJ SEFARÍM EL KOL MEDINÓT

    HAMÉLEJ EL MEDINÁ UMDINÁ

    KITABÁ VEEL AM VAÁM KILSHONÓ

    LIHIÓT KOL ISH SORÉR BEVETÓ

    UMDABÉR KILSHÓN AMÓ:

    ֲערָּה בֹו. תֹו בָּ ַוִיְקֹצף ַהֶמֶלְך ְמֹא , ַוֲחמָּ

    ִעִתים: יג י הָּ ִמים ֹיְ עֵּ ן, ְדַבר ַהֶמֶלְך, ַוֹיאֶמר ַהֶמֶלְך, ַלֲחכָּ ִּכי כֵּ

    ת וִָּ ין. י דָּ ל ֹיְ עֵּ ר י ִלְפנֵּי, ּכָּ תָּ יו, ַּכְרְשנָּא שֵּ לָּ ֹרב אֵּ ְוַהקָּ

    א ַתְרִשיש תָּ רַ ַאְ מָּ י פָּ רֵּ ן ִשְבַעת שָּ ַ י, , ֶמֶרס ַמְרְסנָּא, ְממּוכָּ ס ּומָּ

    י ְפנֵּי ַהֶמֶלְך, ַהֹיְשִבים ִראֹשנָּה, ַבַמְלכּות. ת, ַמה טו ֹראֵּ ְּכ ָּ

    ה, אֶ ְשתָּ ה, ַוְשִתי ַעל ֲאֶשר ֹלא עָּ ְך ת ַמֲאַמר ַהֶמלֶ ַלֲעשֹות, ַבַמְלּכָּ

    ִריִס ים ֲאַחְשוֵּרֹוש, ְבַי , ַהסָּ

    ִרים, ֹלא ַעל ַהֶמלֶ טז ן, ִלְפנֵּי ַהֶמֶלְך ְוַהשָּ ְך ְלַבדֹו, ַוֹיאֶמר ְממּוכָּ

    ה: ה ַוְשִתי ַהַמְלּכָּ ְותָּ ַעִמי עָּ ל הָּ ִרים, ְוַעל ּכָּ ל ַהשָּ ם, ִּכי ַעל ּכָּ

    ל ְמִ ינֹות ַהֶמֶלְך ֲאַחְשוֵּרֹוש. א ְ ַבר ַהַמְלּכָּ יז ֲאֶשר, ְבכָּ ה ִּכי יֵּצֵּ

    ינֵּיֶהן:ַעל יֶהן ְבעֵּ ל ַהנִָּשים, ְלַהְבזֹות ַבְעלֵּ ם, ַהֶמֶלְך ּכָּ ְמרָּ ְבאָּ

    נָּיו ה ְלפָּ ִביא ֶאת ַוְשִתי ַהַמְלּכָּ ַמר ְלהָּ ה. ֲאַחְשוֵּרֹוש אָּ אָּ יח ְוֹלא בָּ

    ְמ ַ י, ֲאֶשר שָּ ַרס ּומָּ רֹות פָּ עּו ֶאת ְדַבר ְוַהיֹום ַהֶזה ֹתאַמְרנָּה שָּ

    ה, ְלֹכ ֶצף.ַהַמְלּכָּ י ַהֶמֶלְך; ּוְכַ י, ִבזָּיֹון וָּקָּ רֵּ ִאם ַעל יט ל, שָּ

    י פָּ תֵּ ב ְב ָּ תֵּ נָּיו, ְוִיּכָּ א ְ ַבר ַמְלכּות ִמְלפָּ ַ י, ַהֶמֶלְך טֹוב, יֵּצֵּ ַרס ּומָּ

    בֹוא ַוְשִתי, ִלְפנֵּי ַהֶמֶלְך ֲאַחְש ְוֹלא ַיֲעבֹור: וֵּרֹוש, ֲאֶשר ֹלא תָּ

    ן ַהֶמֶלךְ ּה ִיתֵּ ה ִמֶמנָּה.ּוַמְלכּותָּ ּה ַהוֹּובָּ ם ְוִנְשַמע ִפְתגָּ כ , ִלְרעּותָּ

    ה ִהיא; ְוכָּ ל ַמְלכּותֹו, ִּכי ַרבָּ ל ַהנִָּשים, ַהֶמֶלְך ֲאֶשר ַיֲעֶשה ְבכָּ

    ן. טָּ יֶהן ְלִמגָּ ֹול, ְוַע קָּ ר ְלַבְעלֵּ ר, כא ִיְתנּו ְיקָּ בָּ ַוִייַטב, ַהדָּ

    ִרים; וַ ינֵּי ַהֶמֶלְך, ְוַהשָּ ן.ְבעֵּ ַוִיְשַלח כב ַיַעש ַהֶמֶלְך, ִּכְ ַבר ְממּוכָּ

    בָּ ל ְמִ ינֹות ַהֶמֶלְך ֶאל ְמִ ינָּה ּוְמִ ינָּה ִּכְכתָּ ִרים, ֶאל ּכָּ ּה, ְוֶאל ְספָּ

    ם ִּכְלשֹונֹו: ר ִּכ ַעם וָּעָּ יתֹו, ּוְמַ בֵּ ר ְבבֵּ ל ִאיש ֹשרֵּ ְלשֹון ִלְהיֹות ּכָּ

    ַעמֹו.

  • 9 8

    CAPÍTULO 2 1. Después que todo esto aconteció, cuando

    la furia del Rey Ajashverosh se apaciguó, él

    se acordó de Vashti y lo que ella le había

    hecho y como ella había sido castigada. 2.

    Entonces los jóvenes sirvientes del Rey

    dijeron: "Busquémosle al Rey Vírgenes

    jóvenes y hermosas." 3. "Y que nombre el Rey

    agentes en todos los países de su reino, que

    hagan reunir a todas las jóvenes bellas y las

    traigan a la capital de Shushan a el Harem,

    bajo el cuidado de Jegai, el sirviente del Rey

    que vigila a las mujeres y proveerlas así con

    cosméticos." 4. "Entonces la joven que se de

    mayor agrado del Rey se convertirá en Reina

    en el lugar de Vashti". Al rey le agradó la

    idea y así se hizo.

    5. Había cierto judío en la capital de Shushan

    de nombre Mordejai, hijo de Yair, hijo de

    Shimi, hijo de Kish de la tribu de Benajamin.

    6. El fue forzado a salir de Jerusalem junto

    con los otros que habían sido exiliados con

    Yehonía, Rey de Judea quien Nevujadnetzar,

    Rey de Babilonia, había tomado. 7. Mordejai

    había criado a Hadasa quien se llamaba

    también Ester, su prima; ya que ella no tenía

    ni padre ni madre. La joven era de facciones

    finas y de gran belleza y cuando su padre y

    madre murieron, Mordejai la adoptó como

    su hija. 8. Cuando las órdenes del Rey se

    publicaron, muchas jóvenes fueron traídas a

    la capital de Shushan, bajo el cuidado de

    Jegai. Ester también fue llevada al palacio,

    bajo el cuidado de Jegai, quien guardaba a

    las mujeres. 9. A él le gustó la joven y quería

    complacerla. Rápidamente él arregló para

    ella cosméticos y comida. El también le dio

    siete sirvientas especiales del palacio real; y

    él la puso a ella y a sus sirvientas en las

    mejoras habitaciones del Harem. 10. Ester no

    reveló a nadie de qué pueblo era ella o dónde

    ella había nacido, porque Mordejai le ordenó

    a no decir. 11. Todos los días Mordejai

    acostumbraba a caminar en frente del patio

    del Harem para averiguar cómo se

    encontraba Ester y qué había sucedido. 12.

    Cuando la joven tenía su turno para venir

    ante el Rey Ajashverosh, después de haber

    recibido tratamientos de belleza por doce

    AJÁR HADEVARÍM HAÉLE KESHÓJ

    JAMÁT HAMÉLEJ AJASHVERÓSH

    ZAJÁR ET VASHTÍ VEET ASHÉR ASÁTA

    VEET ASHÉR NIGZÁR ALÉHA:

    VAIOMRÚ NAARÉ HAMÉLEJ

    MESHARETÁV IEBAKSHÚ LAMÉLEJ

    NEARÓT BETULÓT TOBÓT MARÉ:

    VEIAFKÉD HAMÉLEJ PEKIDÍM BEJOL

    MEDINÓT MALJUTÓ VEIKBETZÚ ET

    KOL NAARÁ BETULÁ TOBÁT MARÉ EL

    SHUSHÁN HABIRÁ EL BET HANASHÍM

    EL IAD HEGUÉ SERÍS HAMÉLEJ

    SHOMÉR HANASHÍM VENATÓN

    TAMRUKEHÉN: VEHANAARÁ ASHÉR

    TITÁB BEENÉ HAMÉLEJ TIMLÓJ TÁJAT

    VASHTÍ VAITÁB HADABÁR BEENÉ

    HAMÉLEJ VAIÁAS KEN:

    (ESTA PARTE LA DICEN TODOS

    JUNTOS EN VOZ ALTA Y EL JAZÁN LA

    REPITE)

    ISH IEHUDÍ AIÁ BESHUSHÁN

    HABIRÁ USHMÓ MORDEJÁI BEN

    IAÍR BEN SHIMÍ BEN KISH ISH

    IEMINÍ:

    ASHÉR OGLÁ MIRUSHALÁIM IM

    HAGOLÁ ASHÉR HOGLETÁ IM

    IEJONIÁ MÉLEJ IEHUDÁ ASHÉR EGLÁ

    NEBUJADNETZÁR MÉLEJ BABÉL:

    VAIHÍ OMÉN ET HADASÁ HI ESTÉR

    BAT DODÓ KI EN LA AB VAÉM

    VEHANAARÁ IÉFAT TÓAR VETOBÁT

    MARÉ UBMÓT ABÍA VEIMÁ LEKAJÁH

    MORDEJÁI LO LEBÁT: VAIHÍ

    BEISHAMÁ DEBÁR HAMÉLEJ VEDATÓ

    UBIKABÉTZ NEARÓT RABÓT EL

    SHUSHÁN HABIRÁ EL IAD HEGÁI

    VATILAKÁJ ESTÉR EL BET HAMÉLEJ EL

    IAD HEGÁI SHOMÉR HANASHÍM:

    VATITÁB HANAARÁ BEENÁV VATISÁ

    JÉSED LEFANÁV VAIBAHÉL ET

    TAMRUKÉHA VEET MANOTÉHA

    LÁTET LA VEET SHÉBA HANEARÓT

    HARUIÓT LÁTET LA MIBÉT HAMÉLEJ

    VAISHANÉA VEET NAAROTÉHA

    LETÓB BET HANASHÍM: LO HIGUÍDA

    ESTÉR ET AMÁ VEET MOLADTÁ KI

    MORDEJÁI TZIVÁ ALÉHA ASHÉR LO

    TAGUÍD: UBJOL IOM VAIÓM

    MORDEJÁI MITALÉJ LIFNÉ JATZÁR

    BET HANASHÍM LADÁAT ET SHELÓM

    פרק ב

    ֶלה, ְּכֹשְך, ֲחַמת ַהֶמֶלְך ֲאַחְשוֵּרַאַחר, ַהְדבָּ א אֵּ ֹוש זַָּכר ֶאתִרים הָּ

    ֶליהָּ ת ֲאֶשר ִנְגַזר עָּ ה, ְואֵּ תָּ שָּ ת ֲאֶשר עָּ י ַוֹיאְמרּו ַנֲערֵּ ב .ַוְשִתי ְואֵּ

    יו: ְרתָּ רֹות ְבתּולֹות, טֹובֹות מַ ַהֶמֶלְך, ְמשָּ ְרֶאה.ְיַבְקשּו ַלֶמֶלְך ְנעָּ

    ל ְמִ ינֹות ַמְלכּותֹו, ְוִיְקְבצּו ֶאתְוַיְפקֵּ ַהֶמלֶ ג ל ְך ְפִקיִ ים, ְבכָּ ּכָּ

    י ה טֹוַבת ַמְרֶאה ֶאל שּוַשן ַהִבירָּה ֶאל בֵּ ת ַהנִָּשים,ַנֲערָּה ְבתּולָּ

    ר ַהנִָּשים; ְונָּתֹון, ַתְמר ֶגא ְסִריס ַהֶמֶלְך ֹשמֵּ יֶהן.ֶאל ַי הֵּ קֵּ

    י ִייַטב נֵּי ַהֶמֶלְך ִתְמֹלְך, ַתַחת ַוְשִתי; וַ ְוַהַנֲערָּה, ֲאֶשר ִתיַטב ְבעֵּ

    ן. ינֵּי ַהֶמֶלְך, ַוַיַעש ּכֵּ ר ְבעֵּ בָּ ַהדָּ

    ְרדֳּכַ ה יָּה ְבשּוַשן ַהִבירָּה; ּוְשמֹו מָּ י, ֶבן יִָּאיר ֶבן ִאיש ְיהּוִ י, הָּ

    ַלִים, ו ִשְמִעי ֶבן ִקיש ִאיש ְיִמיִני. ה, ִמירּושָּ ְגלָּ ִעם ֲאֶשר הָּ

    ה ֲאֶשר הֶ ְניָּה ֶמֶלְך ְיהּו ָּ ה, ִעם ְיכָּ ְגְלתָּ ה ֲאֶשר הָּ ה, ַהֹגלָּ ְגלָּ

    ֶבל. ר בַ ז ְנבּוַכְ ֶנַצר ֶמֶלְך בָּ ה, ִהיא ֶאְסתֵּ ן ֶאת ֲהַ סָּ ת ַוְיִהי ֹאמֵּ

    ה ְיַפת ֹתַאר, ְוטֹוַבת מַ ם; ְוַהַנֲערָּ ב וָּאֵּ ּה, אָּ ין לָּ ְרֶאה, ֹד ֹו ִּכי אֵּ

    ִביהָּ וְ ְרדֳַּכי לֹו ְלַבת.ּוְבמֹות אָּ ּה מָּ חָּ ּה, ְלקָּ מַ ח ִאמָּ ע ַוְיִהי, ְבִהשָּ

    רֹות ַרבֹות ֶאל שּוַשן ַה ץ ְנעָּ בֵּ תֹו, ּוְבִהקָּ ִבירָּה, ֶאל ְדַבר ַהֶמֶלְך ְו ָּ

    ַגי ֹש ית ַהֶמֶלְך, ֶאל ַי הֵּ ר ֶאל בֵּ ַקח ֶאְסתֵּ גָּי; ַוִתלָּ ר ַי הֵּ מֵּ

    נָּיו, וַ ַוִתיַטב ַהַנעֲ ט ַהנִָּשים. א ֶחֶס ְלפָּ ינָּיו, ַוִתשָּ ל רָּה ְבעֵּ ְיַבהֵּ

    ת ֶשַבע ַהְנעָּ ּה, ְואֵּ ת לָּ תֵּ נֹוֶתהָּ לָּ רֹות ֶאת ַתְמרּוֶקיהָּ ְוֶאת מָּ

    ית ַהֶמֶלְך; ַוְיַשֶנהָּ ְוֶאת ַנֲערֹותֶ ּה ִמבֵּ ֶתת לָּ יֹות לָּ ְרא יהָּ ְלטֹוב, הָּ

    ית ַהנִָּשים. ר, ֶאת ַעמָּ י בֵּ ה ֶאְסתֵּ ּה:ֹלא ִהִגי ָּ ִּכי ּה ְוֶאת מֹוַלְ תָּ

    , ֲאֶשר ֹלא ַתִגי . ֶליהָּ ְרדֳַּכי ִצּוָּה עָּ ְרדֳַּכי יא מָּ ל יֹום וָּיֹום מָּ ּוְבכָּ

    ית ַהנִָּשים: ְך, ִלְפנֵּי ֲחַצר בֵּ ר, ּו ִמְתַהלֵּ ַ ַעת ֶאת ְשלֹום ֶאְסתֵּ ַמה לָּ

    ּה. ֶשה בָּ בוֹ יב יֵּעָּ ה ְוַנֲערָּה לָּ א ֶאל ַהֶמֶלְך ּוְבַהִגיַע ֹתר ַנֲערָּ

  • 11 10

    meses, porque esa era la duración de los

    tratamientos; seis meses con aceite de mirro y

    seis meses con perfumes y cosméticos de

    mujeres. 13. Entonces cuando la joven estaba

    lista para presentarse ante el Rey, se le

    permitía traer lo que ella deseara del Harem

    para el palacio. 14. Al atardecer ella vendría,

    y en la mañana sería enviada al segundo

    Harem bajo el cuidado de Shashgaz, el

    sirviente del Rey, que guardaba a las

    concubinas del Rey. A ella no se le permitiría

    presentarse ante el Rey nunca más, a menos

    que así el Rey lo deseara, y debería ser

    llamada por su nombre. 15. Cuando llegó el

    turno de Ester, la hija de Avigail el tío de

    Mordejai (quien la había adoptado como su

    hija) de presentarse ante el Rey ella no pidió

    nada excepto lo que había sido ordenado

    para ella por Jegai, el sirviente del Rey, que

    guardaba a las mujeres. Todos los que vieron

    a Ester les agradó. 16. Ester fue llevada ante

    la presencia del Rey Ajashverosh en su

    palacio en el décimo mes, el mes de Tevet, en

    el séptimo año de su reinado. 17. El Rey le

    agradó Ester más que todas las otras

    doncellas, y él la favoreció más que a todas

    las otras mujeres; de manera que el Rey le

    puso la corona real sobre su cabeza y la hizo

    Reina en el lugar de Vashti 18. Entonces el

    Rey hizo un gran banquete para todos sus

    oficiales y sirvientes, era un banquete en

    honor a Ester, y el Rey decretó que los

    habitantes de sus países no tendrían que

    pagar impuestos y les dio regalos como sólo

    un Rey puede hacerlo. 19. Las jóvenes fueron

    reunidas una vez más y Mordejai

    acostumbraba a sentarse en la puerta del

    palacio real. 20. Ester todavía no había

    mencionado dónde ella había nacido ni de

    qué pueblo ella era, tal como le había

    ordenado Mordejai. Ester hizo como había

    dicho Mordejai de la misma manera que ella

    solía hacer cuando Mordejai la crió.

    21. En aquellos días cuando Mordejai estaba

    sentado en la entrada del palacio, Bitan y

    Teresh eran dos sirvientes que guardaban la

    entrada del palacio. Ellos estaban furiosos

    con el Rey y querían matarlo. 22. Mordejai

    escuchó los planes de los dos sirvientes y se

    lo dijo a la Reina Ester. Ester le informó al

    ESTÉR UMÁ IEASÉ BA: UBEGUÍA TOR

    NAARÁ VENAARÁ LABÓ EL HAMÉLEJ

    AJASHVERÓSH MIQUÉTZ HEIÓT LA

    KEDÁT HANASHÍM SHNÉM ASAR

    JÓDESH KI KEN IMLEÚ IEMÉ

    MERUKEÉN SHISHÁ JODASHÍM

    BESHÉMEN HAMÓR VESHISHÁ

    JODASHÍM BABSAMÍM UBTAMRUQUÉI

    HANASHÍM: UBAZÉ HANAARÁ BAÁ

    EL HAMÉLEJ ET KOL ASHÉR TOMÁR

    INÁTEN LA LABÓ IMÁ MIBÉT

    HANASHÍM AD BET HAMÉLEJ:

    BAÉREV HI BAÁ UBABÓKER HI SHAVÁ

    EL BET HANASHÍM SHENÍ EL IAD

    SHAASHGÁZ SERÍS HAMÉLEJ SHOMER

    HAPILAGSHÍM LO TAVO OD EL

    HAMÉLEJ KI IM JAFÉTZ BA HAMÉLEJ

    VENIKREÁ BESHÉM: UBAGUÍA TOR

    ESTÉR BAT ABIJÁIL DOD MORDEJÁI,

    ASHÉR LÁKAJ LO LEBÁT LABÓ EL

    HAMÉLEJ LO BIKSHÁ DAVÁR KI IM ET

    ASHÉR IOMÁR HEGÁI SERÍS HAMÉLEJ

    SHOMÉR HANASHÍM VATEHÍ ESTÉR

    NOSÉT JEN BEENÉ KOL ROÉHA:

    VATILAKÁJ ESTÉR EL HAMÉLEJ

    AJASHVERÓSH EL BET MALJUTÓ

    BAJÓDESH HAASIRÍ HU JÓDESH

    TEBÉT BISHNÁT SHÉVA LEMALJUTÓ:

    VAIEEÁB HAMÉLEJ ET ESTÉR MIKÓL

    HANASHÍM VATISÁ JEN VAJÉSED

    LEFANÁV MIKÓL HABETULÓT

    VAIÁSEM KÉTER MALJÚT BEROSHÁ

    VAIAMLIJÉHA TÁJAT VASHTÍ: VAIÁAS

    HAMÉLEJ MISHTÉ GADÓL LEJOL

    SARÁV VAABADÁV ET MISHTÉ ESTÉR

    VAHANAJÁ LAMEDINÓT ASÁ VAITÉN

    MASÉT KEIÁD HAMÉLEJ: UBIKABÉTZ

    BETULÓT SHENÍT UMORDEJÁI IOSHÉV

    BESHÁAR HAMÉLEJ: EN ESTÉR

    MAGUÉDET MOLADTÁ VEET AMÁ

    KAASHÉR TZIVÁ ALÉHA MORDEJÁI

    VEET MAAMAR MORDEJÁI ESTÉR OSÁ

    KAASHÉR HAIETÁ BEOMNÁ ITÓ:

    BAIAMÍM HAHÉM UMORDEJÁI

    IOSHÉB BESHÁAR HAMÉLEJ KATZÁF

    BIGTÁN VATÉRESH SHENÉ SARISÉ

    HAMÉLEJ MISHOMRÉ HASÁF

    VAIBAKSHÚ LISHLÓAJ IAD BAMÉLEJ

    AJASHVERÓSH: VAIVADÁ HADAVÁR

    LEMORDEJÁI VAIAGUÉD LEESTÉR

    HAMALKÁ VATÓMER ESTÉR LAMÉLEJ

    BESHÉM MORDEJÁI: VAIBUKÁSH

    HADAVÁR VAIMATZÉ VAITALÚ

    ת ַהנִָּשים ְשנֵּים עָּ ּה ְּכ ָּ ץ ֱהיֹות לָּ ר ֹחֶ ש ּכִ ֲאַחְשוֵּרֹוש, ִמקֵּ ן שָּ י ּכֵּ

    יֶהן: י ְמרּוקֵּ ִשים, ְבֶשֶמן ַהֹמר, ִיְמְלאּו, ְימֵּ ה חֳּ ָּ ה ִששָּ ְוִששָּ

    י ַהנִָּשים. ִמים, ּוְבַתְמרּוקֵּ ִשים ַבְבשָּ ֶזה, ַהַנֲערָּ יג חֳּ ָּ ה ּובָּ אָּ ה בָּ

    ּה, בֹוא ִעמָּ ּה, לָּ ן לָּ ל ֲאֶשר ֹתאַמר ִינָּתֵּ ת ּכָּ ית ֶאל ַהֶמֶלְך אֵּ ִמבֵּ

    ית ַהֶמֶלְך. ה, ּוַבֹבֶקר ִהיא י ַהנִָּשים, ַע בֵּ אָּ ֶעֶרב ִהיא בָּ בָּ

    ִני, ֶאל ַי ַשַעְשַגז ְסרִ ית ַהנִָּשים שֵּ ה ֶאל בֵּ בָּ ר יס ַהֶמֶלְך, ֹשמֵּ שָּ

    ּה ַהמֶ :ַהִפיַלְגִשים ץ בָּ פֵּ בֹוא עֹו ֶאל ַהֶמֶלְך, ִּכי ִאם חָּ ֶלְך ֹלא תָּ

    ם. ה ְבשֵּ רְ טו ְוִנְקְראָּ ר ַבת ֲאִביַחִיל ֹד מָּ דֳַּכי ּוְבַהִגיַע ֹתר ֶאְסתֵּ

    ר בָּ ה דָּ בֹוא ֶאל ַהֶמֶלְך, ֹלא ִבְקשָּ ַקח לֹו ְלַבת לָּ ִּכי ִאם ֶאת ֲאֶשר לָּ

    ַגי ְסִריס ַהמֶ ר ַהנִָּשים; ַוְתִהי ֶאְסתֵּ ֲאֶשר ֹיאַמר הֵּ אֶלְך, ֹשמֵּ ת ר ֹנשֵּ

    . ל ֹרֶאיהָּ ינֵּי ּכָּ ן, ְבעֵּ ר ֶאל ַהֶמֶלְך ֲאַחְש טז חֵּ ַקח ֶאְסתֵּ וֵּרֹוש, ַוִתלָּ

    ת בֵּ ֲעִשיִרי, הּוא ֹחֶ ש טֵּ ית ַמְלכּותֹו, ַבֹחֶ ש הָּ ִבְשַנת ֶאל בֵּ

    ל ַהנִָּשים, ַוֶיֱאַהב ַהֶמֶלךְ יז ֶשַבע, ְלַמְלכּותֹו. ר ִמּכָּ ֶאת ֶאְסתֵּ

    ל ַהְבתּולֹות; ַויֶָּשם ֶּכֶתר נָּיו ִמּכָּ ן וֶָּחֶס ְלפָּ א חֵּ ַמְלכּות ַוִתשָּ

    ּה, ַוַיְמִליֶכהָּ ַתַחת ַוְשִתי. גָּ ֹול, ַוַיַעש ַהֶמֶלְך ִמְשֶתה יח ְבֹראשָּ

    ר; ַוֲהנָּ ה ֶאְסתֵּ ת, ִמְשתֵּ יו אֵּ יו ַוֲעבָּ ָּ רָּ ל שָּ שָּ ְלכָּ ה ַלְמִ ינֹות עָּ ה, חָּ

    ת ְּכַי ַהֶמֶלְך. ן ַמְשאֵּ רְ יט ַוִיתֵּ ִנית; ּומָּ ץ ְבתּולֹות, שֵּ בֵּ דֳַּכי, ּוְבִהקָּ

    ב ְבַשַער ַהֶמֶלְך. ּה ְוֶאת ַעמָּ כ ֹישֵּ ר, ַמֶגֶ ת מֹוַלְ תָּ ין ֶאְסתֵּ ּה, אֵּ

    ְרדֳּ י; ְוֶאת ַמֲאַמר מָּ ְרדֳּכָּ , מָּ ֶליהָּ ה, ַּכֲאֶשר ִצּוָּה עָּ ר ֹעשָּ ַכי ֶאְסתֵּ

    ְמנָּה ִאתֹו. ה ְבאָּ ְיתָּ ַּכֲאֶשר הָּ

    צַ כא ב ְבַשַער ַהֶמֶלְך; קָּ ְרדֳַּכי יֹושֵּ ם, ּומָּ הֵּ ן וֶָּתֶרשַביִָּמים הָּ ף ִבְגתָּ

    י ַהַסף, ַוְיַבְקשּו ִלְשֹל י ַהֶמֶלְך, ִמֹשְמרֵּ ִריסֵּ ַח יָּ , ַבֶמֶלְך ְשנֵּי סָּ

    ר ַהמַ ַויִ כב ֲאַחְשוֵֹּרש. ְרדֳַּכי, ַוַיגֵּ ְלֶאְסתֵּ ר ְלמָּ בָּ ה; ּוַָּ ע ַהדָּ ְלּכָּ

    י. ְרדֳּכָּ ם מָּ ר ַלֶמֶלְך, ְבשֵּ ר ַוִימָּ כג ַוֹתאֶמר ֶאְסתֵּ בָּ ַקש ַהדָּ א, ַוְיב צֵּ

  • 13 12

    Rey sobre esto y le dijo que Mordejai le había

    contado. 23. La información fue investigada

    y se encontró que era cierto. Bigtan y Teresh

    fueron colgados en la horca y éste hecho se

    registró en el libro de las crónicas privadas

    del Rey.

    CAPÍTULO 3 1. Después de que esto sucedió, el Rey

    Ajashverosh ascendió al poder a Haman, el

    hijo de Hamadata el Agagita, y le dio un alto

    rango; lo hizo más importante que todos los

    otros oficiales reales. 2. Todos los sirvientes

    del Rey a la entrada del palacio tendrían que

    arrodillarse y postrarse ante Haman, pues

    esto era lo que el Rey había ordenado a todos

    los que hicieran. Pero Mordejai no se

    arrodillaba y no se postraba. 3. Por lo que los

    sirvientes del Rey preguntaron a Mordejai:

    "Porque desobedeces las ordenes del Rey?" 4.

    Cuando ellos le dijeron esto a Mordejai día

    tras día y él no les escuchaba ellos se lo

    dijeron a Haman para ver lo que Mordejai

    podría lograr, pues él les había dicho que él

    era judío. 5. Cuando Haman vió que

    Mordejai no se arrodillaba o postraba ante él,

    se enfureció. 6. Sin embargo él pensó que

    sería una lástima de castigar solamente a

    Mordejai, pues ellos le habían dicho que

    Mordejai era judío. Puesto que Haman

    quería destruir al pueblo de Mordejai. Todos

    los judíos del reino entero de Ajashverosh. 7.

    En el primer mes, el mes de Nisan, en el

    duodécimo año del reinado de Ajashverosh,

    ellos hicieron una lotería enfrente de Haman,

    para adivinar la suerte y para seleccionar el

    mejor día y el mejor mes. La lotería escogió el

    duodécimo mes del año, que es el mes de

    Adar.

    8. Entonces Haman le dijo al Rey

    Ajashverosh: "Hay una cierta nación dispersa

    y difundida entre las naciones, en todos los

    países de tu reino. Sus leyes son diferentes a

    las leyes de las otras naciones. Ellos no

    siguen las leyes del Rey; por lo que no

    conviene para el Rey dejarles con vida." 9. "Si

    le complace al Rey, que se escriba una ley

    que ellos sean destruidos; y yo pagaré 10.000

    talentos de plata a los tesoreros del Rey y el

    SHENEHÉM AL ETZ VAIKATÉV

    BESÉFER DIBRÉ HAIAMÍM LIFNÉ

    HAMÉLEJ:

    AJÁR HADBARÍM HAÉLE GUIDÁL

    HAMÉLEJ AJASHVERÓSH ET HAMÁN

    BEN HAMDÁTA HAAGAGUÍ

    VAIENASEÉHU VAIÁSEM ET KISÓ

    MEÁL KOL HASARÍM ASHÉR ITÓ:

    VEJÓL ABDÉI HAMÉLEJ ASHÉR

    BESHÁAR HAMÉLEJ KORÍM

    UMISHTAJAVÍM LEHAMÁN KI JEN

    TZIVÁ LO HAMÉLEJ UMÓRDEJÁI LO

    IJRÁ VELÓ ISHTAJAVÉ: VAIOMRÚ

    ABDÉI HAMÉLEJ ASHÉR BESHÁAR

    HAMÉLEJ LEMORDEJÁI MADÚA ATÁ

    OVÉR ET MITZVÁT HAMÉLEJ: VAIEHÍ

    BEOMRÁM EILÁV IOM VAIÓM VELÓ

    SHAMÁ ALEIHÉM VAIAGUÍDU

    LEHAMÁN LIRÓT HAIAAMDÚ DIBRÉI

    MORDEJÁI KI HIGUÍD LAHÉM ASHÉR

    HU IEHUDÍ: VAIÁR HAMÁN KI EN

    MORDEJÁI KORÉA UMISHTAJAVÉ LO

    VAIMALÉI HAMÁN JEIMÁ: VAÍBEZ

    BEIENÁV LISHLÓAJ IAD BEMORDEJÁI

    LEBADÓ KI HIGUÍDU LO ET AM

    MORDEJÁI VAIBAKÉSH HAMÁN

    LEHASHMÍD ET KOL HAIEHUDÍM

    ASHÉR BEJÓL MALJÚT AJASHVERÓSH

    AM MORDEJÁI: BAJÓDESH HARISHÓN

    HU JÓDESH NISÁN BISHNÁT SHETÉM

    ESRÉI LAMÉLEJ AJASHVERÓSH HIPÍL

    PUR HU HAGORÁL LIFNÉ HAMÁN

    MIIÓM LEIÓM UMEJÓDESH LEJÓDESH

    SHENÉIM ASÁR HU JÓDESH ADÁR:

    VAIÓMER HAMÁN LAMÉLEJ

    AJASHVERÓSH IESHNÓ AM EJÁD

    MEFUZÁR UMEFORÁD BEN HAAMÍM

    BEJÓL MEDINÓT MALJUTÉJA

    VEDATEIHÉM SHONÓT MÍKOL AM

    VEET DATÉI HAMÉLEJ EINÁM OSÍM

    VELAMÉLEJ EN SHOVÉ LEHANIJÁM:

    IM AL HAMÉLEJ TOB IKATÉB

    LEABDÁM VAASÉRET ALAFÍM KÍKAR

    KÉSEF ESHKÓL AL IEDÉI OSÉI

    HAMLAJÁ LEHABÍ EL GUINZÉI

    HAMÉLEJ: VAIÁSAR HAMÉLEJ ET

    י ַהיִָּמים ִל ֶפר ִדְברֵּ ב, ְבסֵּ תֵּ ץ; ַוִיּכָּ לּו ְשנֵּיֶהם ַעל עֵּ ְפנֵּי ַהֶמֶלךְ ַוִיתָּ

    פרק ג

    ֶלה, ִגַדל ַהֶמֶלְך ֲאַחְשוֵּרֹוש ֶאתַאחַ א אֵּ ִרים הָּ ן ֶבן ר ַהְדבָּ מָּ הָּ

    ַעל הּו; ַויֶָּשם, ֶאת ִּכְסאֹו, מֵּ ֲאגִָּגי ַוְיַנְשאֵּ א הָּ תָּ ִריםַהְמ ָּ ל ַהשָּ , ּכָּ

    י ַהֶמֶלְך ֲאֶשר ְבַשַער ַהֶמֶלְך, ב ֲאֶשר ִאתֹו. ל ַעְב ֵּ ֹּכְרִעים ְוכָּ

    ְרדֳַּכי ֹלא ִיְכרַ ּוִמְשַתֲחִוים ן, ִצּוָּה לֹו ַהֶמֶלְך; ּומָּ ן ִּכי כֵּ מָּ ע, ְוֹלא ְלהָּ

    י ַהֶמֶלְך, ֲאֶשר ְבַשַער ַהֶמלֶ ג ִיְשַתֲחֶוה. יַוֹיאְמרּו ַעְב ֵּ ְרדֳּכָּ :ְך ְלמָּ

    ת ִמְצַות ַהֶמֶלְך. ר, אֵּ ה עֹובֵּ ְמרָּם ַמדּוַע ַאתָּ ( ַוְיִהי, באמרם )ְּכאָּ

    יו יֹום וָּי לָּ ן, ִלְראוֹ אֵּ מָּ יֶהם; ַוַיִגי ּו ְלהָּ ַמע, ֲאלֵּ ת ֹום, ְוֹלא שָּ

    ֶהם, ֲאֶשר הּוא ְיהּו ְרדֳַּכי ִּכי ִהִגי לָּ י מָּ ַוַיְרא ה ִ י.ֲהַיַעְמ ּו ִדְברֵּ

    מָּ א הָּ לֵּ ַע ּוִמְשַתֲחֶוה לֹו; ַוִימָּ ְרדֳַּכי, ֹּכרֵּ ין מָּ ן ִּכי אֵּ מָּ ה.הָּ מָּ ו ן, חֵּ

    ינָּיו, ִלְש ְרדֳַּכי ְלַבדֹו ִּכי ִהִגי ּו לֹו, ֶאת עַ ַוִיֶבז ְבעֵּ ם ֹלַח יָּ ְבמָּ

    ל ַהְיהּוִ ים אֲ ן, ְלַהְשִמי ֶאת ּכָּ מָּ ש הָּ י; ַוְיַבקֵּ ְרדֳּכָּ ל מָּ ֶשר ְבכָּ

    י. ְרדֳּכָּ ִראשֹון, הּוא ֹח ֶ ז ַמְלכּות ֲאַחְשוֵּרֹוש ַעם מָּ ש ַבֹחֶ ש הָּ

    ים ֶעְשרֵּה, לַ ן, ִבְשַנת ְשתֵּ ִהִפיל פּור הּוא ֶמֶלְך ֲאַחְשוֵּרֹוש:ִניסָּ

    ֹחֶ ש ְלֹחֶ ש ְשנֵּים ן, ִמיֹום ְליֹום ּומֵּ מָּ ל ִלְפנֵּי הָּ ר הּוא ַהגֹורָּ שָּ עָּ

    ר. ֹחֶ ש ֲא ָּ

    ן, ַלֶמֶלְך ֲאַחְשוֵּרֹוש ֶיְשנֹו ַעם ֶאחָּ ְמ ח מָּ פ זָּר ּוְמֹפרָּ ַוֹיאֶמר הָּ

    ַעִמים, ְבֹכל ְמִ ינוֹ ין הָּ ל עָּ בֵּ יֶהם ֹשנֹות ִמּכָּ תֵּ ; ְו ָּ ם, ת ַמְלכּוֶתךָּ

    ין ֹשֶוה, ְלַה ינָּם ֹעִשים, ְוַלֶמֶלְך אֵּ י ַהֶמֶלְך אֵּ תֵּ ם.ְוֶאת דָּ ט ִניחָּ

    ִפים ִּכ ם; ַוֲעֶשֶרת ֲאלָּ ב ְלַאְב ָּ תֵּ ַּכר ֶּכֶסף, ִאם ַעל ַהֶמֶלְך טֹוב, ִיּכָּ

    ִביא, ה, ְלהָּ אכָּ י ַהְמלָּ י ֹעשֵּ י ֶאל ִגְנזֵּי ַהֶמֶלְך. ֶאְשקֹול ַעל ְי ֵּ

  • 15 14

    dinero será puesto en los tesoros reales." 10.

    Así el Rey se quitó su anillo el cual tenía

    impreso el sello real en él y se lo dio a

    Haman el hijo de Hamadata el Agagita, el

    enemigo de los judíos. 11. Y el Rey dijo a

    Haman, "Quédate con la plata y haz lo que

    quieras con esa nación". 12. Los secretarios

    del Rey fueron llamados en el décimo tercer

    día de Nisan, y ellos escribieron todo

    exactamente como les había ordenado

    Haman. El decreto estaba dirigido a los

    soberanos del Rey, a los gobernantes de cada

    país y a los oficiales de cada nación; a cada

    país en su propia escritura y a cada nación en

    su propia lengua. Fue escrito en el nombre

    del Rey Ajashverosh y fue sellado con el

    anillo del Rey. 13. Veloces mensajeros

    entregaron cartas a todos los países del Rey

    ordenando a la gente a destruir, matar y

    aniquilar a todos los judíos, jóvenes y

    ancianos, niños y mujeres en el mismo día, el

    13 de duodécimo mes, que es el mes de Adar

    y que les robaran sus propiedades. 14. El

    contenido de las cartas era el siguiente: "Esta

    ley debe ser anunciada en cada país para que

    sepan todas las naciones que ellos deberán

    estar dispuestos a pelear en ese día." 15. Los

    veloces mensajeros salieron muy aprisa como

    el Rey les había ordenado y la ley anunciada

    en la Capital de Shushan. Entonces, el Rey y

    Haman se sentaron a beber, pero los judíos

    de Shushan estaban confundidos.

    CAPÍTULO 4 1. Cuando Mordejai se enteró de todo lo que

    había pasado rompió sus ropas y se vistió de

    tela de saco y se cubrió de cenizas. El salió

    por medio de la ciudad, y lloró profunda y

    amargamente. 2. El tuvo que detenerse en

    frente de la entrada del palacio del Rey,

    puesto que a nadie le era permitido entrar

    por la puerta del palacio del Rey vistiendo

    ropa de saco. 3. Mientras tanto, en cada país,

    donde quiera que había llegado la orden, y el

    decreto del Rey, los judíos sufrieron

    tristemente, con ayunos, llantos y

    lamentaciones; muchos de los judíos se

    sentaron en el suelo vestidos en ropa de saco

    TABATÓ MEÁL IADÓ VAITNÁH

    LEHAMÁN BEN HAMDÁTA

    HAAGAGUÍ TZORÉR HAIEHUDÍM:

    VAIÓMER HAMÉLEJ LEHAMÁN

    HAKÉSEF NATÚN LAJ VEAÁM

    LAASÓT BO KATÓB BEEINÉJA:

    VAIKARÚ SOFERÉI HAMÉLEJ

    BAJÓDESH HARISHÓN BISHLOSHÁ

    ASÁR IOM BO VAIKATÉB KEJÓL

    ASHÉR TZIVÁ HAMÁN EL

    AJASHDARLPENÉI HAMÉLEJ VEEL

    HAPAJÓT ASHÉR AL MEDINÁ

    UMDINÁ VEEL SÁREI AM VAÁM

    MEDINÁ UMDINÁ KIJTABÁ VEAM

    VAÁM KILSHONÓ BESHÉM HAMÉLEJ

    AJASHVERÓSH NIJTÁB VENEJTÁM

    BETABÁAT HAMÉLEJ: VENISHLÓAJ

    SFARÍM BEIÁD HARATZÍM EL KOL

    MEDINÓT HAMÉLEJ LEHASHMÍD

    LAHARÓG ULABÉD ET KOL

    HAIEHUDÍM MINÁAR VEÁD ZAQUÉN

    TAF VENASHÍM BEIÓM EJÁD

    BISHLOSHÁ ASÁR LEJÓDESH

    SHENÉIM ASÁR HU JÓDESH ADÁR

    USHLALÁM LABÓZ: PATSHÉGUEN

    HAKTÁB LEHINÁTEN DAT BEJÓL

    MEDINÁ UMDINÁ GALÚI LEJÓL

    HAAMÍM LIHIIÓT ATIDÍM LAIÓM

    HAZÉ: HARATZÍM IATZÚ DEJUFÍM

    BIDBÁR HAMÉLEJ VEADÁT NITNÁ

    BESHUSHÁN HABIRÁ VEAMÉLEJ

    VEHAMÁN IASHBÚ LISHTÓT VEHAÍR

    SHUSHÁN NABÓJA:

    UMORDEJÁI IADÁ ET KOL ASHÉR

    NAASÁ VAIKRÁ MORDEJÁI ET

    BEGADÁV VAIILBÁSH SAK VÉFER

    VAIETZÉ BETÓJ HAÍR VAIZÁK ZEAKÁ

    GUEDOLÁ UMARÁ: VAVAIABÓ AD

    LIFNÉI SHÁAR HAMÉLEJ KI EIN LABÓ

    EL SHÁAR HAMÉLEJ BILBÚSH SAK:

    UBJÓL MEDINÁ UMDINÁ MEKÓM

    ASHÉR DBÁR HAMÉLEJ VEDATÓ

    MAGUÍA ÉIBEL GADÓL LAIEHUDÍM

    VETZÓN UBJÍ UMISPÉD SAK VAÉFER

    IUTZÁ LARABÍM: VATABÓNA

    NAARÓT ESTÉR VESARISÉHA

    VAIAGUÍDU LA VATITJALJÁL

    ן ֶבן מָּ ַעל יָּ ֹו; ַוִיְתנָּּה, ְלהָּ א ַויַָּסר ַהֶמֶלְך ֶאת ַטַבְעתֹו, מֵּ תָּ ַהְמ ָּ

    ר ַהְיהּוִ ים. ֲאגִָּגי ֹצרֵּ ן, ַהֶּכֶסף נָּת יא הָּ מָּ ְך; ַוֹיאֶמר ַהֶמֶלְך ְלהָּ ּון לָּ

    . יֶניךָּ ם, ַלֲעשֹות בֹו ַּכוֹּוב ְבעֵּ עָּ י ַהֶמֶלְך ַוִיקָּ יב ְוהָּ ְראּו ֹסְפרֵּ

    תֵּ ר יֹום בֹו, ַוִיּכָּ שָּ ה עָּ ִראשֹון, ִבְשלֹושָּ ל ֲאֶשר ִצּוָּ ַבֹחֶ ש הָּ ה ב ְּככָּ

    ן ֶאל ֲאַחְשַדְרְפנֵּי ַהֶמֶלְך ְוֶאל ַהַפחֹות ֲאֶשר ַעל מָּ ְמִ ינָּה הָּ

    ּה וְ בָּ ם, ְמִ ינָּה ּוְמִ ינָּה ִּכְכתָּ י ַעם וָּעָּ רֵּ ם ּוְמִ ינָּה ְוֶאל שָּ ַעם וָּעָּ

    ם ְבַט ִּכְלשֹונֹו: ב, ְוֶנְחתָּ ם ַהֶמֶלְך ֲאַחְשוֵֹּרש ִנְכתָּ ַבַעת ַהֶמֶלְך.ְבשֵּ

    ל ְמִ ינֹות ַהֶמֶלךְ יג ִצים, ֶאל ּכָּ רָּ ִרים ְבַי הָּ ְלַהְשִמיְוִנְשלֹוַח ְספָּ

    ן ַטף ְונָּ ל ַהְיהּוִ ים ִמַנַער ְוַע זָּקֵּ ִשים ְביֹום ַלֲהֹרג ּוְלַאבֵּ ֶאת ּכָּ

    ר הּוא שָּ ר ְלֹחֶ ש ְשנֵּים עָּ שָּ ה עָּ ר; ֶאחָּ , ִבְשלֹושָּ ֹחֶ ש ֲא ָּ

    בֹוז. ם, לָּ לָּ ל ְמִ ינָּ י ּוְשלָּ ת ְבכָּ ן דָּ ב, ְלִהנָּתֵּ ה ַפְתֶשֶגן ַהְּכתָּ

    ַעִמים ִלְהיֹות ֲעִתִ ים, ַליֹום ַהֶזה. ל הָּ טו ּוְמִ ינָּה, גָּלּוי, ְלכָּ

    ִצים יְָּצאּו רָּ ת ִנְתנָּה, ְבשּוַש הָּ ן ְ חּוִפים, ִבְ ַבר ַהֶמֶלְך, ְוַהדָּ

    ִעיר שּושָּ ן יְָּשבּו ִלְשתֹות, ְוהָּ מָּ ה.ַהִבירָּה; ְוַהֶמֶלְך ְוהָּ ן נָּבֹוכָּ

    פרק

    ְרדֳּ א ה, ַוִיְקַרע מָּ ל ֲאֶשר ַנֲעשָּ ְרדֳַּכי, יַָּ ע ֶאת ּכָּ יוּומָּ , ַכי ֶאת ְבגָּ ָּ

    ה ְג ֹולָּ ַוִיְלַבש ַשק וָּ קָּ ִעיר, ַוִיְזַעק ְזעָּ א ְבתֹוְך הָּ ֶפר; ַויֵּצֵּ ה אֵּ

    רָּה. בֹוא ֶאל ַשעַ ַויָּבֹוא, ַע ִלְפנֵּי ַשַער ַהֶמֶלְך: ב ּומָּ ין לָּ ר ִּכי אֵּ

    ק. ל ְמִ ינָּה ּוְמִ ינָּה, ְמקֹום ֲאֶשר ְד ג ַהֶמֶלְך, ִבְלבּוש שָּ ַבר ּוְבכָּ

    ֶבל תֹו ַמִגיַע אֵּ ק גָּ ֹול ַלְיהּוִ ים, ְוצֹום ּוְבִכי ּוִמְספֵּ ; ַש ַהֶמֶלְך ְו ָּ

    ַרִבים. ֶפר, י ַצע לָּ ר וָּאֵּ בֹואנָּה( ַנֲערֹות ֶאְסתֵּ ותבואינה )ַותָּ

    ה, ְמֹא ; ַוִתְש ּה, ַוִתְתַחְלַחל ַהַמְלּכָּ , ַוַיִגי ּו לָּ ִריֶסיהָּ ַלח ְוסָּ

    ִסיר ְרדֳַּכי, ּוְלהָּ ל ְבגִָּ ים ְלַהְלִביש ֶאת מָּ יו ְוֹלא ִקבֵּ לָּ עָּ ה .ַשקֹו מֵּ

  • 17 16

    y se cubrieron con cenizas. 4. Y las sirvientas

    y doncellas de Ester vinieron y le contaron y

    la reina estaba muy enojada. Ella le envió

    ropa a Mordejai para que se cambiara la ropa

    de saco, pero él no las aceptó. 5. Entonces

    Ester llamó a Hataj, uno de los sirvientes que

    el Rey había escogido para que le sirviera a

    ella y le ordenó que fuera ante Mordejai y

    averiguara qué era lo que estaba pasando. 6.

    Fue entonces Hataj ante Mordejai el cual se

    encontraba en la plaza de la ciudad, en frente

    de la puerta del palacio del Rey. 7. Mordejai

    le contó todo lo que había pasado y de la

    cantidad de dinero que Haman había

    prometido depositar en el tesoro real, para la

    exterminación de los judíos. 8. Mordejai

    también le dio a Hataj una copia de la ley

    que había sido decretada en Shushan

    diciendo que los judíos debían ser

    destruidos. El quería que Hataj se lo

    mostrara a Ester y le explicara a ella, y así

    ordenarle a Ester a presentarse ante el Rey y

    rogarle y suplicarle por su pueblo. 9. Hataj

    vino e informó a Ester lo que Mordejai le

    había dicho 10. Entonces Ester mandó a

    Hataj de regreso con el siguiente mensaje: 11.

    "Todos los sirvientes y personas de todos los

    países del Rey saben que si cualquier hombre

    y mujer que se presente delante del Rey sin

    haber sido llamado, no importa quién sea, la

    ley es la misma, tendrá la pena de muerte.

    Pero si el Rey señala a esa persona con su

    cetro de oro, entonces ésa persona vivirá. Yo

    no he sido llamada al rey en los últimos 30

    días." 12. Ellos le dijeron a Mordejai las

    palabras de Ester. 13. Entonces Mordejai le

    respondió a Ester: "No pienses que tú tienes

    más oportunidad de salvarte dentro del

    palacio del Rey que el resto de los judíos del

    reino". 14. "Pues si tú guardas silencio en

    tiempos como éstos, el alivio y la liberación

    de los judíos surgirá de otro lugar, pero tú y

    la casa de tus padres perecerán. Y quién sabe

    si te hicieron Reina específicamente para

    tiempos como éstos." 15. Y Ester le contestó a

    Mordejai: 16. "Ve y reúne a todos los judíos

    que están en Shushan y ayunen por mí. NO

    coman ni beban por 3 días, noche y día; yo y

    mis sirvientes también ayunaremos, entonces

    yo me presentaré ante el Rey aunque sea en

    HAMALKÁ MEÓD VTISHLÁJ BEGADÍM

    LEHALBÍSH ET MORDEJÁI ULHASÍR

    SAKÓ MEALÁV VELÓ KIBÉL: VATIKRÁ

    ESTÉR LAHATÁJ MISARISÉI HAMÉLEJ

    ASHÉR HEEMÍD LEFANÉHA

    VATETZAVÉHU AL MORDEJÁI

    LADÁAT MA ZE VEAL MA ZE:

    VAIETZÉ HATÁJ EL MORDEJÁI EL

    REJÓB HAÍR ASHÉR LIFNÉI SHÁAR

    HAMÉLEJ: VAIÁGUED LO MORDEJÁI

    ET KOL ASHÉR KARÁHU VEET

    PARASHÁT HAKÉSEF ASHÉR AMÁR

    HAMÁN LISHKÓL AL GUINZÉI

    HAMÉLEJ BAIEHUDÍM LEABDÁM:

    VBEET PATSHÉGUEN KTÁB HADÁT

    ASHÉR NITÁN BESHUSHÁN

    LEHASHMIDÁM NÁTAN LO LEHARÓT

    ET ESTÉR ULHAGUÍD LA ULETZAVÓT

    ALÉA LABÓ EL HAMÉLEJ LEITJANÉN

    LO ULBAKÉSH MILFANÁV AL AMÁ:

    VAIABÓ HATÁJ VAIAGUÉD LEESTÉR

    ET DIBRÉI MORDEJÁI: VATÓMER

    ESTÉR LAHATÁJ VATETZAVÉHU EL

    MORDEJÁI: KOL ABDÉI HAMÉLEJ

    VEÁM MEDINÓT HAMÉLEJ IODÍM

    ASHÉR KOL ISH VEISHÁ ASHÉR IABÓ

    EL HAMÉLEJ EL EJATZÉR APNIMÍT

    ASHÉR LO IKARÉI AJÁT DATÓ

    LEIAMÍT LEBÁD MEASHÉR IOSHÍT LO

    HAMÉLEJ ET SHARBÍT HAZAHÁB

    VEJHAIÁ VAANÍ LO NIKRÉTI LABÓ EL

    HAMÉLEJ ZE SHLOSHÍM IOM:

    VAIAGUÍDU LEMORDEJÁI ET DIBRÉI

    ESTÉR: VAIÓMER MORDEJÁI

    LEHASHÍB EL ESTÉR AL TEDAMÍ

    BEAFSHÉJ LEHIMALÉT BET HAMÉLEJ

    MIKÓL AIEHUDÍM: KI IM HAJARÉSH

    TAJARÍSHI BAÉT HAZÓT RÉVAJ

    VEHATZALÁ IAAMÓD LAIEHUDÍM

    MIMAKÓM AJÉR VEÁT UBÉT ABÍJ

    TOBÉDU UMÍ IODÉA IM LEÉT KAZÓT

    HIGÁAT LAMALJÚT: VATÓMER ESTÉR

    LEIASHÍB EL MORDEJÁI: LEJ KNÓS ET

    KOL HAIEHUDÍM HANIMTZEÍM

    BESHUSHÁN VETZÚMU ALÁI VEÁL

    TOJLÚ VEÁL TISHTÚ SHLÓSHET

    IAMÍM LAILÁ VAIÓM GAM ANÍ

    VENAAROTÁI ATZÚM KEN UBJÉN

    ABÓ EL HAMÉLEJ ASHÉR LO JADÁT

    י ַהֶמֶלְך, ֲאֶשר ֶהֱעִמי ִריסֵּ ְך ִמסָּ ר ַלֲהתָּ א ֶאְסתֵּ , ַוִתְקרָּ ֶניהָּ ְלפָּ

    ַ ַעת ַמה ֶזה, ְוַעל ַמה ֶזה. י לָּ ְרדֳּכָּ ְך, ו ַוְתַצּוֵּהּו, ַעל מָּ א ֲהתָּ ַויֵּצֵּ

    ִעיר, ֲאֶשר ִלְפנֵּי ַשַער ַה י ֶאל ְרחֹוב הָּ ְרדֳּכָּ ַוַיֶג לֹו ז ֶמֶלְך.ֶאל מָּ

    ַשת ַהֶּכֶסף, אֲ רָּ ת פָּ רָּהּו; ְואֵּ ל ֲאֶשר קָּ ת ּכָּ ְרדֳַּכי, אֵּ ַמר הָּ מָּ ן ֶשר אָּ מָּ

    ם. ְוֶאת ח ִלְשקֹול ַעל ִגְנזֵּי ַהֶמֶלְך ביהו יים )ַבְיהּוִ ים( ְלַאְב ָּ

    ן ְלַהְשִמי ָּ ת ֲאֶשר ִנַתן ְבשּושָּ ב ַהדָּ ַתן לֹו ם, נָּ ַפְתֶשֶגן ְּכתָּ

    בֹוא אֶ , לָּ ֶליהָּ ּה; ּוְלַצּוֹות עָּ ר, ּוְלַהִגי לָּ ל ְלַהְראֹות ֶאת ֶאְסתֵּ

    ּה. נָּיו ַעל ַעמָּ ש ִמְלפָּ ְך; ט ַהֶמֶלְך ְלִהְתַחֶנן לֹו ּוְלַבקֵּ ַויָּבֹוא, ֲהתָּ

    י. ְרדֳּכָּ י מָּ ת ִדְברֵּ ר, אֵּ ְך, י ַוַיגֵּ ְלֶאְסתֵּ ר ַלֲהתָּ ַוֹתאֶמר ֶאְסתֵּ

    י.ַוְתַצּוֵּ ְרדֳּכָּ י ַהֶמֶלְך ְוַעם ְמִ ינֹות ַהֶמלֶ יא הּו ֶאל מָּ ל ַעְב ֵּ ְך ּכָּ

    ה ֲאֶשר יָּבֹוא ֶאל ַהמֶ ל ִאיש ְוִאשָּ ר ֹיְ ִעים, ֲאֶשר ּכָּ צֵּ ֶלְך ֶאל ֶהחָּ

    אֲ ִמית, ְלַב מֵּ תֹו ְלהָּ א ַאַחת דָּ רֵּ ֶשר ַהְפִניִמית ֲאֶשר ֹלא ִיקָּ

    יָּה; ַוֲאִני, ֹלא ִנְקרֵּאיֹוִשיט לֹו ַהֶמֶלְך ֶאת ַשרְ ב, ְוחָּ ִתי ִביט ַהזָּהָּ

    בֹוא ֶאל ַהֶמֶלְך ֶזה, ְשלֹוִשים יֹום. ת יב לָּ י, אֵּ ְרדֳּכָּ ַוַיִגי ּו ְלמָּ

    ר. י ֶאְסתֵּ ר: יג ִדְברֵּ ִשיב ֶאל ֶאְסתֵּ ְרדֳַּכי, ְלהָּ ַאל ְתַ ִמי ַוֹיאֶמר מָּ

    ית ַהֶמֶלְך ִמּכָּ ט בֵּ לֵּ ְך, ְלִהמָּ ִּכי ִאם ַהֲחרֵּש י ל ַהְיהּוִ ים.ְבַנְפשֵּ

    ה ַיֲעמֹו ַלְיהּוִ ים לָּ ת ַהֹזאת ֶרַוח ְוַהצָּ עֵּ קֹום ַתֲחִריִשי, בָּ ִממָּ

    ֹזאת ת ּכָּ ַע ִאם ְלעֵּ ִביְך ֹתאבֵּ ּו; ּוִמי יֹו ֵּ ית אָּ ר, ְוַאְת ּובֵּ , ִהַגַעְת ַאחֵּ

    ַלַמְלכּות.

    ִשיב ֶאל מָּ טו ר, ְלהָּ י.ַוֹתאֶמר ֶאְסתֵּ ל טז ְרדֳּכָּ ְך ְּכנֹוס ֶאת ּכָּ לֵּ

    ַלי ְוַאל ֹתאְכלּו ן, ְוצּומּו עָּ ְוַאל ַהְיהּוִ ים ַהִנְמְצִאים ְבשּושָּ

    ה וָּיֹום ַגם ֲאִני ְוַנֲעֹרַתי, אָּ ןִתְשתּו ְשֹלֶשת יִָּמים ַלְילָּ ן; ּוְבכֵּ צּום ּכֵּ

    בַ ת, ְוַכֲאֶשר אָּ בֹוא ֶאל ַהֶמֶלְך, ֲאֶשר ֹלא ַכדָּ ְ ִתי.אָּ בָּ יז ְ ִתי, אָּ

    יו ֶאְס לָּ ה עָּ י; ַוַיַעש, ְּכֹכל ֲאֶשר ִצְּותָּ ְרדֳּכָּ ר. ַוַיֲעֹבר, מָּ תֵּ

  • 19 18

    contra de la ley. Y si esto me lleva a la

    destrucción, pues que así sea." 17. Entonces

    Mordejai se fue e hizo exactamente lo que

    había pedido Ester.

    CAPÍTULO 5

    1. Tres días después, Ester se vistió con sus

    ropas reales y se paró en el atrio interior del

    palacio del Rey. Se puso enfrente de la

    habitación real donde el Rey se encontraba

    sentado en su trono, frente a la entrada

    donde Ester se encontraba parada. 2. Cuando

    el Rey vió a Ester parada en la entrada, a él le

    complació. El apuntó hacia Ester el cetro de

    oro que estaba en su mano, y Ester se acercó

    y tocó la punta del cetro. 3. El rey le dijo a el,

    "Cómo estás Reina Ester, y cuáles son tus

    deseos?" Aún si quisieras la mitad de mi

    reino te lo daría." 4. Ester dijo: "Si le agrada al

    Rey, me gustaría que el Rey y Haman

    vengan hoy a la fiesta que le he preparado".

    5. Entonces el Rey ordenó "Llamen a Haman

    que se apresure y haga como Ester ha

    pedido." Entonces el Rey y Haman vinieron a

    el banquete que Ester había preparado. 6. El

    rey dijo a Ester durante la fiesta: "Cuál es tu

    petición? Yo te la concederé Y cuál es tu

    deseo? Aún si es la mitad de mi reino te lo

    daré" 7. Ester contestó: "Esta es mi petición y

    éste es mi deseo." 8. "Si yo le agrado al Rey, y

    si el Rey desea ceder a mi petición y hacer lo

    que yo deseo, que vengan el Rey y Haman a

    la fiesta que yo prepararé para ellos y

    mañana yo le diré al Rey lo que él quiere

    saber." 9. Aquél día Haman salió contento y

    alegre, pero cuando vió a Mordejai a la

    entrada del palacio del Rey, y Mordejai no se

    paró o se movió ni mostró ninguna clase de

    respeto, Haman se enfureció enormemente

    contra Mordejai. 10. Pero Haman se contuvo

    y se fue a su casa. Mandó a llamar a sus

    amigos y a su esposa Zeresh. 11. Haman les

    dijo lo orgullosos que estaba de su fortuna,

    sus muchos hijos y de toda la grandeza que

    el Rey le había conferido, haciéndole más

    importante que los otros oficiales y sirvientes

    del Rey. 12. Haman dijo: "No solo esto, pero

    la Reina Ester no ha traído a la fiesta que hizo

    con el Rey a nadie más que a mí. Y mañana

    también estoy invitado a la fiesta con el Rey."

    VEJAASHÉR ABÁDTI ABÁDTI:

    VAIAABÓR MORDEJÁI VAIÁAS KEJÓL

    ASHÉR TZIVTÁ ALÁV ESTÉR:

    VAIEÍ BAIÓM HASHELISHÍ VATILBÁSH

    ESTÉR MALJÚT VATAAMÓD

    BAJATZÁR BET HAMÉLEJ HAPNIMÍT

    NÓJAJ BET HAMÉLEJ VEHAMÉLEJ

    IOSHÉB AL KISÉ MALJUTÓ BEBÉT

    HAMALJÚT NÓJAJ PÉTAJ HABÁIIT:

    VAIHÍ JIRÓT HAMÉLEJ ET ESTÉR

    HAMALKÁ OMÉDET BEJATZÉR NÁSÁ

    JEN BEIENÁV VAIÓSHET HAMÉLEJ

    LEESTÉR ET SHARBÍT HAZAHÁB

    ASHÉR BEIADÓ VATIKRÁB ESTÉR

    VATIGÁ BERÓSH HASHARBÍT:

    VAIÓMER LA HAMÉLEJ MA LAJ ESTÉR

    HAMALKÁ UMÁ BAKASHATÉJ AD

    JATZÍ HAMALJÚT VEIINÁTEN LAJ:

    VATÓMER ESTÉR IM AL HAMÉLEJ TOB

    IABÓ HAMÉLEJ VEHAMÁN HAIÓM EL

    HAMISHTÉ ASHÉR ASÍTI LO: VAIÓMER

    HAMÉLEJ MAHARÚ ET HAMÁN

    LAASÓT ET DBÁR ESTÉR VAIABÓ

    HAMÉLEJ VEHAMÁN EL HAMISHTÉ

    ASHÉR ASETÁ ESTÉR: VAIÓMER

    HAMÉLEJ LEESTÉR BEMISHTÉ

    HAIÁIIN MA SHEELATÉJ VEIINÁTEN

    LAJ UMÁ BAKASHATÉJ AD JATZÍ

    HAMALJÚT VETEÁS: VATÁAN ESTÉR

    VATOMÁR SHEIELATÍ UBAKASHATÍ:

    IM MATZÁTI JEN BEENÉI HAMÉLEJ

    VEÍM AL HAMÉLEJ TOB LATÉT ET

    SHEIELATÍ VELAASÓT ET BAKASHATÍ

    IABÓ HAMÉLEJ VEHAMÁN EL

    HAMISHTÉ ASHÉR EESÉ LAHÉM

    UMAJÁR EESÉ KIDBÁR HAMÉLEJ:

    VAIETZÉ HAMÁN BAIÓM HAHÚ

    SAMÉAJ VETÓB LEB VEJIRÓT HAMÁN

    ET MORDEJÁI BESHÁAR HAMÉLEJ

    VELÓ KAM VELÓ ZA MIMÉNU

    VAIIMALÉ HAMÁN AL MORDEJAI

    JEMÁ: VAIITAPÁK HAMÁN VAIABÓ EL

    BEITÓ VAISHLAJ VAIABÉ ET OHABÁV

    VEET ZÉRESH ISHTÓ: VAISAPÉR

    LAHÉM HAMÁN ET KBÓD OSHRÓ

    VERÓB BANÁV VEÉT KOL ASHÉR

    GUIDLÓ HAMÉLEJ VEÉT ASHÉR NISEÓ

    AL HASARÍM VEABDÉI HAMÉLEJ:

    VAIÓMER HAMÁN AF LO HEBÍA

    פרק ה

    ר ַמְלכּות, ַוַת א ֲעֹמ ַבֲחַצרַוְיִהי ַביֹום ַהְשִליִשי, ַוִתְלַבש ֶאְסתֵּ

    ית ַהֶמֶלְך; ְוַהֶמלֶ ית ַהֶמֶלְך ַהְפִניִמית, ֹנַכח בֵּ אבֵּ ב ַעל ִּכסֵּ ְך יֹושֵּ

    ִית. ית ַהַמְלכּות, ֹנַכח, ֶפַתח ַהבָּ ַוְיִהי ִכְראֹות ב ַמְלכּותֹו, ְבבֵּ

    ן ה חֵּ ר נְָּשאָּ צֵּ ה, ֹעֶמֶ ת ֶבחָּ ר ַהַמְלּכָּ ינָּיו; ַהֶמֶלְך ֶאת ֶאְסתֵּ , ְבעֵּ

    ב ֲאֶשר ְב ר, ֶאת ַשְרִביט ַהזָּהָּ ְקַרב יָּ ֹו, ַוִת ַויֹוֶשט ַהֶמֶלְך ְלֶאְסתֵּ

    ר, ַוִתַגע ְבֹראש ַהַשְרִביט. ְך ג ֶאְסתֵּ ּה ַהֶמֶלְך, ַמה לָּ ַוֹיאֶמר לָּ

    ְך ַע ֲחִצי ַהַמְלכּות, ְויִ תֵּ שָּ ה; ּוַמה ַבקָּ ר ַהַמְלּכָּ ְך.ֶאְסתֵּ ן לָּ נָּתֵּ

    ן ַה מָּ ר, ִאם ַעל ַהֶמֶלְך טֹוב יָּבֹוא ַהֶמֶלְך ְוהָּ יֹום, ֶאל ַוֹתאֶמר ֶאְסתֵּ

    ִשיִתי לֹו.ַה ן ה ִמְשֶתה ֲאֶשר עָּ מָּ , ַוֹיאֶמר ַהֶמֶלְך ַמֲהרּו ֶאת הָּ

    ן, ֶאל ַהִמ מָּ ר; ַויָֹּבא ַהֶמֶלְך ְוהָּ ר ְשֶתה ֲאֶש ַלֲעשֹות ֶאת ְדַבר ֶאְסתֵּ

    ר. ה ֶאְסתֵּ ְשתָּ ה ַהַיִין ו עָּ ר ְבִמְשתֵּ , ַמה ַוֹיאֶמר ַהֶמֶלְך ְלֶאְסתֵּ

    ְך ְויִ תֵּ לָּ ְך ַע ֲחִצי ַהַמְלכּות, ְותֵּ ְשאֵּ תֵּ שָּ ְך; ּוַמה ַבקָּ ן לָּ ש.נָּתֵּ ז עָּ

    ר, ַוֹתאַמר: ִתי. ַוַתַען ֶאְסתֵּ שָּ ִתי, ּוַבקָּ לָּ ן ח ְשאֵּ אִתי חֵּ צָּ ִאם מָּ

    ִתי לָּ ת ֶאת ְשאֵּ תֵּ ינֵּי ַהֶמֶלְך, ְוִאם ַעל ַהֶמֶלְך טֹוב, לָּ , ְוַלֲעשֹותְבעֵּ

    ִתי יָּבֹוא ַהמֶ שָּ ן, ֶאל ַהִמְשֶתה ֲאֶשר ֶאעֱ ֶאת ַבקָּ מָּ ֶהםֶלְך ְוהָּ , ֶשה לָּ

    ר ֶאֱעֶשה, ִּכְ ַבר ַהֶמֶלְך. חָּ מֵּ ט ּומָּ ן ַביֹום ַההּוא, שָּ מָּ א הָּ ַח ַויֵּצֵּ

    ְרדֳַּכי ְבַשַער ַהֶמֶלְך, ְוֹל ן ֶאת מָּ מָּ ב; ְוִכְראֹות הָּ ם ְוֹלא ְוטֹוב לֵּ א קָּ

    רְ ן ַעל מָּ מָּ א הָּ לֵּ ה.זָּע ִמֶמנּו ַוִימָּ מָּ ן, ַויָּבוֹ י דֳַּכי, חֵּ מָּ א ַוִיְתַאַפק הָּ

    יו, ְוֶאת ֶזֶרש ִאְש א ֶאת ֹאֲהבָּ יתֹו; ַוִיְשַלח ַויָּבֵּ ר יא תֹו.ֶאל בֵּ ַוְיַספֵּ

    ל ֲאֶשר ת ּכָּ נָּיו; ְואֵּ ְשרֹו, ְוֹרב בָּ ן ֶאת ְּכבֹו עָּ מָּ ֶהם הָּ ִגְדלֹו ַהֶמֶלךְ לָּ

    ת ֲאֶשר ִנְשאֹו, ַעל ַהשָּ י ַהֶמֶלְך.ְואֵּ ן אַ יב ִרים ְוַעְב ֵּ מָּ ף ַוֹיאֶמר, הָּ

    ה ִעם ַהֶמֶלְך ֶאל ַהִמְשֶתה אֲ ר ַהַמְלּכָּ ה ֶאְסתֵּ ִביאָּ ֶשר ֹלא הֵּ

    ּה, ִעם ַהמֶ רּוא לָּ ר ֲאִני קָּ חָּ ה, ִּכי ִאם אֹוִתי; ְוַגם ְלמָּ תָּ שָּ יג ֶלְך.עָּ

    יֶננּו ֹשֶוה ִלי: ל ֶזה, אֵּ ת, ֲאֶשר ְוכָּ ל עֵּ ְרדֳַּכי ְבכָּ ֲאִני ֹרֶאה ֶאת מָּ

    ב, ְבַשַער ַהֶמֶלְך. ל ַוֹתאֶמר לֹו ֶזֶרש ִאְשתֹו וְ י ַהְיהּוִ י יֹושֵּ כָּ

  • 21 20

    13. "Pero todo esto no significa nada para mí

    mientras siempre vea a el judío Mordejai

    sentado en la puerta del palacio del Rey." 14.

    Entonces su esposa Zeresh y todos sus

    amigos le dijeron: "Vamos a construir una

    horca de 50 pies de alto; y mañana en la

    mañana conseguirás un permiso del Rey

    para colgar a Mordejai en la hora. De esa

    manera vas a estar muy contento cuando

    vayas con el Rey a la fiesta." Haman pensó

    que ésta era una buena idea y él mismo

    construyó la horca.

    CAPÍTULO 6 1. Aquella noche el Rey no podía dormir, por

    lo que ordenó que le trajeran su libro privado

    de crónicas (diario) , y que se lo leyeran. 2. Se

    encontró escrito que Mordejai había

    informado acerca de Bigtan y Teresh, los dos

    sirvientes que guardaban la entrada del

    palacio y que trataron de matar al Rey

    Ajashverosh. 3. "Qué honor o recompensa se

    le fue dada a Mordejai por esto?" preguntó el

    Rey. "Nada ha sido hecho con él,"

    contestaron los sirvientes. 4. Entonces el Rey

    dijo: "Quién está en la corte?" (Haman

    acababa de llegar al patio exterior del palacio

    para hablarle al Rey sobre el colgamiento de

    Mordejai en la horca que él había preparado)

    5. Entonces los sirvientes del Rey

    contestaron: "Es Haman el que se encuentra

    en la corte". El rey le dijo "Déjenlo entrar" 6.

    Cuando Haman vino, el Rey le dijo, "Qué

    debe hacérsele a el hombre que el rey

    quisiera darle un honor especial?" Haman

    pensó para el mismo "A quien quisiera

    honrar el Rey más que a mí?" 7. Entonces

    Haman dijo al Rey: "Esto es lo que debe

    hacérsele al hombre a quien el Rey quiere

    honrar" 8. "Hagan traer un traje real que el

    Rey haya usado y el caballo que el Rey

    mismo haya montado, y que le pongan la

    corona real sobre su cabeza" 9. "El vestido y

    el caballo debe dársele a uno de los más altos

    oficiales del Rey. El deberá vestir al hombre a

    quien el Rey quiere honrar y debe llevarlo a

    pasear a caballo a través de la plaza de la

    ciudad y que anuncie delante de él: "Esto es

    lo que se le debe hacer al hombre que el Rey

    quiere honrar". 10. Entonces el Rey dijo a

    ESTÉR HAMALKÁ IM HAMÉLEJ EL

    HAMISHTÉ ASHÉR ASÁTA KI IM OTÍ

    VEGÁM LEMAJÁR ANÍ KÁRU LA IM

    HAMÉLEJ: VEJÓL ZE EINÉNU SHOVÉ LI

    BEJÓL ET ASHÉR ANÍ ROÉ ET

    MORDEJÁI HAIEHUDÍ IOSHÉB

    BESHÁAR HAMÉLEJ: VATÓMER LO

    ZÉRESH ISHTÓ VEJOL OHABÁV

    VÁASU ETZ GABÓA JAMISHÍM AMÁ

    UBABÓQUER EMÓR LAMÉLEJ VEITLÚ

    ET MORDEJÁI ALÁV UBÓ IM HAMÉLEJ

    EL HAMISHTÉ SAMÉAJ VAITÁB

    HADABÁR LIFNÉ HAMÁN VAIÁAS

    HAÉTZ:

    BALÁILA HAHÚ NÁDEDÁ SHNÁT

    HAMÉLEJ VAIÓMER LEHABÍ ET SÉFER

    HAZIJRONÓT DIBRÉI HAIAMÍM

    VAIIHIÚ NIKRAÍM LIFNÉI HAMÉLEJ:

    VAIMATZÉ JATÚB ASHÉR HIGUÍD

    MORDEJÁI AL BIGTÁNA VATÉRESH

    SHNÉI SARISÉI HAMÉLEJ MISHOMRÉI

    HASÁF ASHÉR BIKSHÚ LISHLÓAJ IAD

    BAMÉLEJ AJASHVEROSH: VAIÓMER

    HAMÉLEJ MA NAASÁ IEKÁR UGDULÁ

    LEMORDEJÁI AL ZE VAIOMRÚ

    NAARÉI HAMÉLEJ MESHARTÁV LO

    NAASÁ IMÓ DABÁR: VAIÓMER

    HAMÉLEJ MI BEJATZÉR VEHAMÁN BA

    LAJATZÁR BEIT HAMÉLEJ HAJITZONÁ

    LEMÓR LAMÉLEJ LITLÓT ET

    MORDEJÁI AL HAÉTZ ASHÉR HEJÍN

    LO: VAIOMRÚ NAARÉI HAMÉLEJ

    ELÁV HINÉ HAMÁN OMÉD BEJATZÉR

    VAIÓMER HAMÉLEJ IABÓ: VAIABÓ

    HAMÁN VAIÓMER LO HAMÉLEJ MA

    LAASOT BAÍSH ASHÉR HAMÉLEJ

    JAFÉTZ BIKARÓ VAIÓMER HAMÁN

    BELIBÓ LEMÍ IAJPÓTZ HAMÉLEJ

    LAASÓT IEKÁR IOTÉR MIMÉNI:

    VAIÓMER HAMÁN EL HAMÉLEJ ISH

    ASHÉR HAMÉLEJ JAFÉTZ BIKARÓ:

    IABÍU LEBÚSH MALJÚT ASHÉR

    LÁBASH BO HAMÉLEJ VESÚS ASHÉR

    RAJÁB ALÁV HAMÉLEJ VAASHÉR

    NITÁN KÉTER MALJÚT BEROSHÓ:

    VENATÓN HALEBÚSH VEASÚS AL IAD

    ISH MISARÉI HAMÉLEJ HAPARTEMÍM

    VEHILBÍSHU ET HAÍSH ASHÉR

    HAMÉLEJ JAFÉTZ BIKARÓ

    VEHIRKIBÚHU AL HASÚS BIRJÓB HAÍR

    VEKARÚ LEFANÁV KÁJA IEASÉ LAÍSH

    ASHÉR HAMÉLEJ JAFÉTZ BIKARÓ:

    VAIÓMER HAMÉLEJ LEHAMÁN

    MAHÉR KAJ ET HALEBÚSH VEÉT

    ה, ּוַבֹבֶקר ֱאֹמ ץ גָֹּבַּה ֲחִמִשים ַאמָּ יו, ַיֲעשּו עֵּ ר ַלֶמֶלְך ְוִיְתלּוֹאֲהבָּ

    יו, ּוֹבא ִעם ַהֶמֶלְך ֶאל ַהִמְשתֶ לָּ ְרדֳַּכי עָּ ַח; ַוִייַטב ֶאת מָּ מֵּ ה שָּ

    ץ. עֵּ ן, ַוַיַעש הָּ מָּ ר ִלְפנֵּי הָּ בָּ ַהדָּ

    פרק ו

    ִביא אֶ ה ְשַנת ַהֶמֶלְך; ַוֹיאֶמר, ְלהָּ ה ַההּוא, נְָּ ָּ ֶפר א ַבַלְילָּ ת סֵּ

    ִאים, ִלְפנֵּי ַהֶמֶלְך. י ַהיִָּמים, ַוִיְהיּו ִנְקרָּ א ַהִזְכֹרנֹות ִדְברֵּ צֵּ ב ַוִימָּ

    תּוב, ֲאֶשר ִה ִריכָּ נָּא וֶָּתֶרש ְשנֵּי סָּ ְרדֳַּכי ַעל ִבְגתָּ י ַהֶמֶלְך ִגי מָּ סֵּ

    י, ַהַסף: ג וֵּרֹוש.ֲאֶשר ִבְקשּו ִלְשֹלַח יָּ , ַבֶמֶלְך ֲאַחְש ִמֹשְמרֵּ

    ְרדֳַּכי, ַעל ה ְלמָּ ר ּוְג ּולָּ ה ְיקָּ ֶזה; ַוֹיאְמרּו ַוֹיאֶמר ַהֶמֶלְך ַמה ַנֲעשָּ

    י ַהֶמֶלךְ ר.ַנֲערֵּ בָּ ה ִעמֹו, דָּ יו, ֹלא ַנֲעשָּ ְרתָּ ַוֹיאֶמר ַהֶמֶלְך, , ְמשָּ

    א ית ַהֶמֶלְך ַהִחיצֹונָּה, לֵּ א, ַלֲחַצר בֵּ ן בָּ מָּ ר; ְוהָּ צֵּ ֹמר ַלֶמֶלְך, ִמי ֶבחָּ

    ִכין לֹו. ץ ֲאֶשר הֵּ עֵּ ְרדֳַּכי ַעל הָּ י ִלְתלֹות ֶאת מָּ ה ַוֹיאְמרּו ַנֲערֵּ

    ן מָּ יו ִהנֵּה הָּ לָּ ר; ַוֹיאֶמר ַהֶמֶלְך, יָּבֹוא.ַהֶמֶלְך, אֵּ צֵּ ו , ֹעמֵּ ֶבחָּ

    ִאיש אֲ ן, ַוֹיאֶמר לֹו ַהֶמֶלְך, ַמה ַלֲעשֹות בָּ מָּ ְך ֶשר ַהֶמלֶ ַויָּבֹוא, הָּ

    ן, ְבִלבֹו, ְלִמי ַיְחֹפץ ַהֶמֶלְך ַלעֲ מָּ רֹו; ַוֹיאֶמר הָּ ץ ִביקָּ פֵּ ר,חָּ שֹות ְיקָּ

    ר ִמֶמִני. מָּ יֹותֵּ פֵּץ ִאיש, ֲאֶשר ַהֶמֶלְך חָּ ן, ֶאל ַהֶמֶלְך:ז ַוֹיאֶמר הָּ

    רֹו. ַבש בֹו ַהֶמֶלךְ ִביקָּ ; ְוסּוס, ח יִָּביאּו ְלבּוש ַמְלכּות, ֲאֶשר לָּ

    יו ַהֶמֶלְך, ַוֲאֶשר ִנַתן ֶּכֶתר ַמְלכּות, ְב לָּ ַכב עָּ ט ֹראשֹו.ֲאֶשר רָּ

    י ַהֶמֶלְך ַהַפְרְתִמים, ְונָּתֹון ַהְלבּוש ְוַהסּוס, ַעל ַי ִאיש ִמשָּ רֵּ

    רֹו; ְוִה ץ ִביקָּ פֵּ ִאיש, ֲאֶשר ַהֶמֶלְך חָּ ְרִּכיב הּו ַעל ְוִהְלִבישּו ֶאת הָּ

    ִאיש ֶשה לָּ ה יֵּעָּ כָּ נָּיו, ּכָּ ְראּו ְלפָּ ִעיר, ְוקָּ ֲאֶשר ַהסּוס, ִבְרחֹוב הָּ

    רֹו. ץ ִביקָּ פֵּ ר ַהֶמֶלְך חָּ ן, ַמהֵּ מָּ ַקח ֶאת ַהְלבּוש י ַוֹיאֶמר ַהֶמֶלְך ְלהָּ

    ְרדֳַּכי ַהיְ ן ְלמָּ ה כֵּ , ַוֲעשֵּ ב ְוֶאת ַהסּוס ַּכֲאֶשר ִדַבְרתָּ הּוִ י, ַהיֹושֵּ

    . ְבַשַער ַהֶמֶלְך: ר, ִמֹּכל ֲאֶשר ִדַבְרתָּ בָּ ל דָּ ן ַאל ַתפֵּ מָּ יא ַוִיַקח הָּ

    י; ַוַיְרִּכי ְרדֳּכָּ ש ֶאת מָּ הּו, ִב ֶאת ַהְלבּוש ְוֶאת ַהסּוס, ַוַיְלבֵּ ְרחֹוב בֵּ

    ִאיש ֲאֶשר ַהמֶ ֶשה לָּ ה יֵּעָּ כָּ נָּיו, ּכָּ א ְלפָּ ִעיר, ַוִיְקרָּ ץ הָּ פֵּ ֶלְך חָּ

  • 23 22

    Haman: "Apresúrate, toma el vestido y el

    caballo como has dicho, y haz todo esto por

    Mordejai el judío, que se sienta en la entrada

    del palacio del Rey, y no faltes en ninguno de

    los detalles que has mencionado" 11.

    Entonces Haman tomó el vestido y el caballo,

    vistió a Mordejai y lo llevó a través de la

    plaza de la ciudad anunciando delante de él:

    "Esto es lo que se le debe hacer al hombre

    que el Rey quiere honrar." 12. Mordejai

    regresó a la entrada del palacio, pero Haman

    se apresuró a irse a su casa triste y

    avergonzado. 13. Haman le contó a su esposa

    Zeresh y a todos sus amigos lo que le había

    pasado. Sus consejeros y su esposa Zeresh le

    dijeron: "Si Mordejai es judío y tú has

    empezado a caer delante de él, no vas a ser

    capaz de ganar en contra de él y al final

    caerás delante de él." 14. Mientras todavía le

    hablaba, los sirvientes del Rey llegaron e

    hicieron a Haman apresurarse para ir a la

    fiesta que Ester había preparado.

    CAPÍTULO 7 1. Entonces el Rey y Haman vinieron a beber

    con la Reina Ester 2. El Rey le preguntó a

    Ester nuevamente en el segundo día de la

    fiesta, "Cuál es tu petición Reina Ester? Y te

    será concedida, y Cuál es tu deseo? Aún si es

    la mitad del reino, se te dará" 3. Entonces la

    Reina contestó y dijo: "Si yo soy de tu agrado

    Oh Rey, y si el Rey desea, yo pido que mi

    propia vida y que la vida de mi pueblo sea

    salvada" 4. "Pues yo y mi pueblo hemos sido

    vendidos para ser destruidos, asesinados y

    aniquilados. Si hubiéramos sido vendidos

    como esclavos y sirvientes yo me hubiera

    mantenido en silencio, pero a nuestros

    enemigos no les importa cuánto daño ellos

    causan al Rey"

    5. El Rey Ajashverosh habló y le dijo a la

    reina Esther: "Quién es él? Y dónde está el

    que se atrevió a hacer esto?" 6. Ester dijo: "Un

    enemigo y un adversario! Este malvado de

    Haman! Haman tembló de miedo delante del

    Rey y la Reina" 7. El Rey se levantó furioso.

    El salió de la fiesta y fue hacia el jardín del

    palacio mientras que Haman permaneció allí

    para rogarle a la Reina Ester por su vida,

    pues él se dio cuenta que el rey había

    HASÚS KAASHÉR DIBÁRTA VAASÉ

    JEN LEMORDEJÁI HAIEHUDÍ AIOSHÉB

    BESHÁAR HAMÉLEJ AL TAPÉL DABÁR

    MIKÓL ASHÉR DIBARTÁ: VAIKÁJ

    HAMÁN ET HALEBUSH VEÉT HASÚS

    VAIALBÉSH ET MORDEJÁI

    VAIARKIBÉHU BIRJÓB HAÍR VAIKRÁ

    LEFANÁV KÁJA IEASÉ LAÍSH ASHÉR

    HAMÉLEJ JAFÉTZ BIKARÓ: VAIÁSHOB

    MORDEJÁI EL SHAAR HAMÉLEJ

    VEHAMÁN NIDJÁF EL BEITÓ ABÉL

    VÁJAFÚY ROSH: VAISAPÉR HAMÁN

    LEZÉRESH ISHTÓ ULJÓL OHABÁV ET

    KOL ASHÉR KARAHU VAIOMRÚ LO

    JAJAMÁV VEZÉRESH ISHTÓ IM

    MIZÉRA HAIEUDÍM MORDEJÁI,

    ASHÉR HAJILÓTA LINPÓL LEFANÁV

    LO TUJÁL LO KI NAFÓL TIPÓL

    LEFANÁV: ODÁM MEDABERÍM IMÓ

    VESARISÉI HAMÉLEJ HIGUÍU

    VAIABÍLU LEABÍ ET HAMÁN EL

    HAMISHTÉ ASHÉR ASTÁ ESTÉR:

    VAIABÓ HAMÉLEJ VEHAMÁN

    LISHTÓT IM ESTÉR HAMALKÁ:

    VAIÓMER HAMÉLEJ LEESTÉR GAM

    BAIÓM HASHENÍ BEMISHTÉ HAIÁIIN

    MA SHEELATÉJ ESTÉR HAMALKÁ

    VETINÁTEN LAJ UMÁ BAKASHATÉJ

    AD JATZÍ HAMALJÚT VETEÁS:

    VATÁAN ESTÉR HAMALKÁ VATOMÁR

    IM MATZÁTI JEN BEEINÉJA HAMÉLEJ

    VEÍM AL HAMÉLEJ TOB TINÁTEN LI

    NAFSHÍ BISHÉLATÍ VEAMÍ

    BEBAKÁSHATÍ: KI NIMKÁRNU ANÍ

    VEAMÍ LEHASHMÍD LAHARÓG

    ULABÉD VEILÚ LAABADÍM

    VELISHFAJÓT NIMKÁRNU

    HEJERÁSHTI KI EN HATZÁR SHOVÉ

    BENÉZEK HAMÉLEJ:

    VAIÓMER HAMÉLEJ AJASHVERÓSH

    VAIÓMER LEESTÉR HAMALKÁ MI HU

    ZE VEÉI ZE HU ASHÉR MELAÓ LIBÓ

    LAASÓT KEN: VATÓMER ESTÉR ISH

    TZAR VEOIÉB HAMÁN HARÁ HAZÉ

    VEHAMÁN NIBÁT MILIFNÉI HAMÉLEJ

    VEAMALKÁ: VEHAMÉLEJ KAM

    BAJAMATÓ MIMISHTÉ HAIÁIN EL

    GUINÁT HABITÁN VEHAMÁN AMÁD

    LEBAKÉSH AL NAFSHÓ MEESTÉR

    HAMALKÁ KI RAÁ KI JALTÁ ELÁV

    HARAÁ MEÉT HAMÉLEJ: VEHAMÉLEJ

    רֹו. ן ִנְ ִביקָּ מָּ ְרדֳַּכי, ֶאל ַשַער ַהֶמֶלְך; ְוהָּ ב מָּ ַחף ֶאל יב ַויָּשָּ

    ל ַוֲחפּוי ֹראש. בֵּ יתֹו, אָּ ן ְלֶזֶרש ִאְשתֹו, ּולְ בֵּ מָּ ר הָּ ל יג ַוְיַספֵּ כָּ

    יו, אֵּ יו ְוֶזֶרשֹאֲהבָּ מָּ רָּהּו; ַוֹיאְמרּו לֹו ֲחכָּ ל ֲאֶשר קָּ ִאְשתֹו, ת, ּכָּ

    נָּ ְרדֳַּכי ֲאֶשר ַהִחלֹותָּ ִלְנֹפל ְלפָּ יו ֹלא תּוַכל ִאם ִמֶזַרע ַהְיהּוִ ים מָּ

    נָּיו. י לֹו ִּכי נָּפֹול ִתפֹול, ְלפָּ ִריסֵּ ם ְמַ ְבִרים ִעמֹו, ְוסָּ י עֹו ָּ

    ן, ֶאל ַהִמְשֶתה ֲאֶש ַהֶמֶלְך ִהִגיעּו; ַויַ מָּ ִביא ֶאת הָּ ר ְבִהלּו ְלהָּ

    ר. ה ֶאְסתֵּ ְשתָּ עָּ

    פרק ז

    ה. א ר ַהַמְלּכָּ ן, ִלְשתֹות ִעם ֶאְסתֵּ מָּ ַוֹיאֶמר ב ַויָֹּבא ַהֶמֶלְך ְוהָּ

    ה ַהַיִין ַמה ִני, ְבִמְשתֵּ ר ַגם ַביֹום ַהשֵּ ְך ַהֶמֶלְך ְלֶאְסתֵּ תֵּ לָּ ְשאֵּ

    ר ַה ְך ַע ֲחִצי ַהמַ ֶאְסתֵּ תֵּ שָּ ְך; ּוַמה ַבקָּ ן לָּ ה, ְוִתנָּתֵּ ְלכּות, ַמְלּכָּ

    ש. עָּ ן ְב ג ְותֵּ אִתי חֵּ צָּ ה, ַוֹתאַמר ִאם מָּ ר ַהַמְלּכָּ יֶניךָּ ַוַתַען ֶאְסתֵּ עֵּ

    ִתי, וְ ַהֶמֶלְך, ְוִאם ַעל ַהֶמֶלְך טֹוב: לָּ ַעִמי ִתנֶָּתן ִלי ַנְפִשי ִבְשאֵּ

    ִתי. שָּ בֵּ ; ִּכי ִנְמַּכְרנּו ֲאִני ְוַעִמי, ְלַהְשִמי ַלֲהרֹוג ּוְלאַ ְבַבקָּ

    ין חֹות ִנְמַּכְרנּו, ֶהֱחַרְשִתי ִּכי אֵּ ִ ים ְוִלְשפָּ ר ֹשֶוה, ְוִאלּו ַלֲעבָּ ַהצָּ

    ְבנֵֶּזק ַהֶמֶלְך.

    ר ַהַמְלּכָּ ה ּוא ִמי ה ה:ַוֹיאֶמר ַהֶמֶלְך ֲאַחְשוֵּרֹוש, ַוֹיאֶמר ְלֶאְסתֵּ

    ן. אֹו ִלבֹו ַלֲעשֹות ּכֵּ י ֶזה הּוא, ֲאֶשר ְמלָּ ר ו ֶזה ְואֵּ ַוֹתאֶמר ֶאְסתֵּ

    ן ִנְבַעת, ִמִלְפנֵּי הַ מָּ ע ַהֶזה; ְוהָּ רָּ ן הָּ מָּ ֶמֶלְך ִאיש ַצר ְואֹויֵּב, הָּ

    ה. ה ַהַיִין, ֶאל גִ ז ְוַהַמְלּכָּ תֹו, ִמִמְשתֵּ ם ַבֲחמָּ ַנת, ְוַהֶמֶלְך קָּ

    ן; וְ ר ַהַמְלּכָּ ַהִביתָּ ֶאְסתֵּ ש ַעל ַנְפשֹו מֵּ ַמ , ְלַבקֵּ ן עָּ מָּ ה, הָּ ה ִּכי רָּאָּ

    ת ַהֶמֶלְך. אֵּ ה מֵּ רָּעָּ יו הָּ לָּ ה אֵּ ְלתָּ ב ִמִגַנת ַהִב ח ִּכי כָּ ן ְוַהֶמֶלְך שָּ יתָּ

    ה ֲאֶשר אֶ ל ַעל ַהִמוָּּ ן ֹנפֵּ מָּ ה ַהַיִין, ְוהָּ ית ִמְשתֵּ ֶליהָּ ֶאל בֵּ ר עָּ , ְסתֵּ

    ִית; ַהדָּ ַוֹיאֶמר ַהֶמלֶ ה ִעִמי ַבבָּ אְך, ֲהַגם ִלְכבֹוש ֶאת ַהַמְלּכָּ ר, יָּצָּ בָּ

    פּו. ן, חָּ מָּ ַוֹיאֶמר ַחְרבֹונָּה ֶאחָּ ִמן ט ִמִפי ַהֶמֶלְך, ּוְפנֵּי הָּ

  • 25 24

    decidido matarlo. 8. Cuando el Rey regresó

    del jardín del palacio, a la habitación donde

    era la fiesta, Haman se había arrojado sobre

    el sofá donde Ester estaba reclinada. El Rey

    dijo "El todavía se atreve a conquistar a la

    Reina mientras yo estoy en la casa" En el

    momento que el Rey dijo esto, los sirvientes

    cubrieron la cara de Haman 9. Entonces

    Jarvona, uno de los oficiales que sirven al

    Rey dijo: "No solamente esto hizo, he aquí la

    horca que Haman hizo para colgar a

    Mordejai, el hombre que habló para ayudar

    al Rey" . "La horca está cerca de la casa de

    Haman y es de 50 pies de alto." El Rey dijo:

    "Cuélguenlo de ella" 10. Entonces ellos

    colgaron a Haman en la horca que él mismo

    había preparado para Mordejai y la furia del

    Rey fue calmada.

    CAPÍTULO 8 1. El mismo día, el Rey Ajashverosh dio a la

    Reina Ester las propiedades de Haman el

    enemigo de los judíos y Mordejai fue

    invitado para venir ante el Rey ya que Ester

    le había contado de su parentesco con

    Mordejai. 2. El Rey se quitó el anillo que

    tenía impreso el sello real. El se lo quitó a

    Haman y se lo dio a Mordejai. Entonces Ester

    puso a Mordejai a cargo de las propiedades

    de Haman. 3. Nuevamente Ester habló al

    Rey. Ella cayó a sus pies y lloró. Ella le rogó

    que detuviera la malicia de Haman el

    Agagita y lo que él había planeado en contra

    de los judíos. 4. El Rey apuntó el cetro de oro

    hacia Ester y Ester se levantó y se puso

    delante del Rey. 5. Ella le dijo: "Si el Rey así

    lo desea y si yo le agrado, y si el rey piensa

    que mi idea es correcta, y si el Rey piensa

    que yo soy buena, que se escriba una ley para

    recuperar todas las cartas que contienen los

    planes de Haman el hijo de Hamadata el

    Agagita, en los cuales él escribió la orden de

    destruir a los judíos en todos los países del

    Rey." 6. "Pues, cómo puedo yo soportar de

    ver todas las cosas terribles que le pasarán a

    mi pueblo! Cómo puedo yo soportar de ver

    la destrucción de mi familia"! 7. El Rey

    Ajashverosh dijo a la reina Ester y a Mordejai

    el judío: "Yo le he dado las propiedades de

    Haman a Ester y él ha sido colgado en la

    SHAB MIGUINÁT HABITÁN EL BEIT

    MISHTÉ HAIÁIIN VEAMÁN NOFÉL AL

    HAMITÁ ASHÉR ESTÉR ALÉHA

    VAIÓMER HAMÉLEJ HAGÁM LIJBÓSH

    ET HAMALKÁ IMÍ BABÁIT HADABÁR

    IATZÁ MIPÍ HAMÉLEJ UFNÉI HAMÁN

    JAFÚ: VAIÓMER JARBONÁ EJÁD MIN

    HASARISÍM LIFNÉI HAMÉLEJ GAM

    HINÉ HAÉTZ ASHÉR ASÁ HAMÁN

    LEMORDEJÁI ASHÉR DÍBER TOB AL

    HAMÉLEJ OMÉD BEBÉIT HAMÁN

    GABÓA JAMISHÍM AMÁ VAIÓMER

    HAMÉLEJ TELÚHU ALÁV: VAIITLÚ ET

    HAMÁN AL HAÉTZ ASHÉR HEJÍN

    LEMORDEJÁI VAJAMÁT HAMÉLEJ

    SHAJÁJA:

    BAIÓM HAHÚ NATÁN HAMÉLEJ

    AJASHVERÓSH LEESTÉR HAMALKÁ

    ET BEIT HAMÁN TZORÉR HAIEHUDÍM

    UMORDEJÁI BA LIFNÉI HAMÉLEJ KI

    HIGUÍDA ESTÉR MA HU LAH:

    VAIÁSAR HAMÉLEJ ET TABATÓ

    ASHÉR HEEBÍR MEHAMÁN VAITNÁ

    LEMORDEJÁI VATÁSEM ESTÉR ET

    MORDEJÁI AL BEIT HAMÁN: VATÓSEF

    ESTÉR VATEDABÉR LIFNÉI HAMÉLEJ

    VATIPÓL LIFNÉI RAGLAV VATÉBK

    VATITJÁNEN LO LEHAABÍR ET RAÁT

    HAMÁN HAAGAGUÍ VEET

    MAJASHABTÓ ASHÉR JASHÁB AL

    HAIEHUDÍM: VAIÓSHET HAMÉLEJ

    LEESTÉR ET SHARBÍT HAZAHÁB

    VATÁKOM ESTÉR VATAAMÓD LIFNÉI

    HAMÉLEJ: VATÓMER IM AL HAMÉLEJ

    TOB VEÍM MATZÁTI JEN LEFANÁV

    VEJASHÉR HADABÁR LIFNÉI

    HAMÉLEJ VETOBÁ ANÍ BEEINÁV

    IKATÉB LEASHÍB ET HASFARÍM

    MAJASHÉBET HAMÁN BEN

    HAMDÁTA HAAGAGUÍ ASHÉR

    KATÁB LEABÉD ET HAIEHUDÍM

    ASHÉR BEJÓL MEDINÓT HAMÉLEJ: KI

    EIJAJÁ UJÁL VERAITÍ BARAÁ ASHÉR

    IMTZÁ ET AMÍ VEEIJAJÁ UJÁL VERAÍTI

    BEOBDÁN MOLADTÍ: VAIÓMER

    HAMÉLEJ AJASHVERÓSH LEESTÉR

    HAMALKÁ ULMORDEJÁI HAIEHUDÍ

    HINÉ BEIT HAMÁN NATÁTI LEESTÉR

    VEOTÓ TALÚ AL HAÉTZ AL ASHÉR

    SHALÁJ IADÓ BAIEHUDÍM: VEATÉM

    KITBÚ AL HAIEHUDÍM KATÓB

    ה הָּ שָּ ץ ֲאֶשר עָּ עֵּ ִריִסים ִלְפנֵּי ַהֶמֶלְך, ַגם ִהנֵּה הָּ ְרדֳַּכיַהסָּ ן ְלמָּ מָּ

    ן גָֹּבַּה, ֲחִמִשיםֲאֶשר ִדֶבר טֹוב ַעל ַהמֶ מָּ ית הָּ ה; ֶלְך ֹעמֵּ ְבבֵּ ַאמָּ

    יו. לָּ ץ, ֲאֶש י ַוֹיאֶמר ַהֶמֶלְך, ְתל הּו עָּ עֵּ ן, ַעל הָּ מָּ ר ַוִיְתלּו, ֶאת הָּ

    ה. כָּ כָּ י; ַוֲחַמת ַהֶמֶלְך, שָּ ְרדֳּכָּ ִכין ְלמָּ הֵּ

    פרק ח

    ר א ית ַביֹום ַההּוא, נַָּתן ַהֶמֶלְך ֲאַחְשוֵּרֹוש ְלֶאְסתֵּ ה, ֶאת בֵּ ַהַמְלּכָּ

    א ִלְפנֵּי ַהמֶ ְרדֳַּכי, בָּ ר היהו יים )ַהְיהּוִ ים(; ּומָּ ן, ֹצרֵּ מָּ ֶלְך ִּכי הָּ

    ּה. ר, ַמה הּוא לָּ ה ֶאְסתֵּ ֶשר ַויַָּסר ַהֶמֶלְך ֶאת ַטַבְעתֹו, אֲ ב ִהִגי ָּ

    ר ֶאת ֶשם ֶאְסתֵּ י; ַותָּ ְרדֳּכָּ ן, ַוִיְתנָּּה, ְלמָּ מָּ הָּ ְרדֳַּכי, ַעל מָּ ֶהֱעִביר מֵּ

    ן. מָּ ית הָּ ר ִלְפנֵּי ַהֶמֶלְך, ַוִתֹפל, ִל ג בֵּ ר, ַוְתַ בֵּ ְפנֵּי ַותֹוֶסף ֶאְסתֵּ

    אֲ ן הָּ מָּ ַעת הָּ ְבְך ַוִתְתַחֶנן לֹו, ְלַהֲעִביר ֶאת רָּ יו; ַותֵּ ת ַרְגלָּ גִָּגי, ְואֵּ

    ַשב ַעל ַהְיהּוִ ים. ר, ַויֹוֶשט ַהֶמֶלְך לְ ַמֲחַשְבתֹו, ֲאֶשר חָּ ֶאְסתֵּ

    ר, ַוַתֲעֹמ ִלְפנֵּי ַהֶמלֶ ם ֶאְסתֵּ קָּ ב; ַותָּ ת ַשְרִבט ַהזָּהָּ ה ְך.אֵּ

    שֵּ נָּיו, ְוכָּ ן ְלפָּ אִתי חֵּ צָּ ר ַוֹתאֶמר ִאם ַעל ַהֶמֶלְך טֹוב ְוִאם מָּ בָּ ר ַהדָּ

    ִשיב ֶאת ַה ב ְלהָּ תֵּ ינָּיו ִיּכָּ ה ֲאִני, ְבעֵּ ִרים, ִלְפנֵּי ַהֶמֶלְך, ְוטֹובָּ ְספָּ

    ַתב ְלַאבֵּ אֶ ַמֲחֶשבֶ ֲאגִָּגי, ֲאֶשר ּכָּ